Umělá sladidla: co znamenají limity a co znamenalo zařazení aspartamu

Sedmdesátikilový člověk by musel vypít přes devět až čtrnáct plechovek light nápoje denně, aby překročil přijatelný denní příjem aspartamu. A i to je hodnota s velkou bezpečnostní rezervou, ne hranice, za kterou začíná otrava. Přesto se o sladidlech píše tak, jako by šlo o hraniční rozhodnutí u každé sklenice.

Ve zkratce

• Sladidla jsou v EU vedena jako přídatné látky a musí projít hodnocením před uvedením na trh.
• Přijatelný denní příjem je konzervativní hodnota, ne hranice otravy.
• Zařazení aspartamu do skupiny 2B je hodnocení nebezpečnosti, ne rizika.
• Ve stejné skupině je přes tři sta dalších látek.
• Doporučení Světové zdravotnické organizace je podmíněné a stojí na nízké jistotě důkazů.
• Na sportovní výkon sladidla samotná doložený vliv nemají.

Kdo sladidla schvaluje

V Evropské unii jsou sladidla vedena jako potravinářské přídatné látky a musí projít bezpečnostním hodnocením ještě před uvedením na trh. Hodnocení provádí Evropský úřad pro bezpečnost potravin stejnou metodikou jako u ostatních aditiv.

Podstatné rozlišení: úřad vydává vědecké stanovisko, ale o povolení a podmínkách použití rozhoduje Evropská komise a členské státy. Úřad tedy hodnotí riziko, neřídí ho.

Přítomnost sladidla musí být na etiketě, buď názvem, nebo číselným kódem. Aktuálně navíc běží program přehodnocení všech sladidel povolených před rokem 2009 a jednotlivá stanoviska vycházejí postupně.

Co znamená přijatelný denní příjem

Definice zní: množství látky v potravině nebo v pitné vodě, které lze konzumovat denně po celý život, aniž by to představovalo znatelné riziko pro zdraví.

Hodnota se odvozuje z nejvyšší dávky bez pozorovaného nepříznivého účinku ve zvířecích studiích, na kterou se pak aplikuje bezpečnostní faktor. U jednoho ze sladidel to byla dvouletá studie chronické toxicity na potkanech.

Pro čtenáře je klíčové, že nejde o hranici, za kterou začíná otrava. Je to konzervativně nastavená hodnota s velkou rezervou a jednorázové překročení není totéž co riziko.

Hodnoty u nejběžnějších sladidel

Odhady skutečné expozice jsou přitom hluboko pod těmito hodnotami. U acesulfamu K vyšla průměrná expozice napříč populačními skupinami v řádu jednotek miligramů na kilogram a den.

Proč se limit u sacharinu zvýšil

Tohle je detail, který dobře ukazuje, jak hodnocení funguje.

Limit u sacharinu se zvýšil nikoli proto, že by se objevila nová bezpečnostní data, ale proto, že nádory močového měchýře, na kterých staré číslo stálo, jsou dnes uznané jako specifické pro samce potkanů a pro člověka nerelevantní. Změnila se tedy interpretace starých dat, ne data sama.

Aspartam a rok 2023

Ve stejný den vyšla dvě hodnocení, která si zdánlivě odporují, ale ve skutečnosti se ptají na různé otázky.

Agentura pro výzkum rakoviny zařadila aspartam do skupiny 2B, tedy možná karcinogenní pro člověka, na základě omezených důkazů u lidí, omezených důkazů u pokusných zvířat a omezených mechanistických důkazů.

Společný výbor pro potravinářská aditiva ve stejný den potvrdil přijatelný denní příjem čtyřicet miligramů na kilogram a nenašel přesvědčivé důkazy o nepříznivých účincích po požití.

Nebezpečnost versus riziko

Rozdíl mezi oběma hodnoceními je zásadní a v článcích se ztrácí.

Identifikace nebezpečnosti se ptá, jestli látka má vlastnost, kterou dokáže způsobit rakovinu, a to bez ohledu na dávku. Hodnocení rizika se ptá, jaká je pravděpodobnost újmy při skutečných úrovních expozice. Obě hodnocení tedy mohou vyjít současně a neodporují si.

Pomůže i kontext: ve skupině 2B je celkem tři sta devětadvacet různých agens. Není to úzký výběr rizikových látek.

Samotný aspartam se navíc ve střevě rychle a úplně rozkládá na tři složky, které jsou přirozeně přítomné i v jiných potravinách. Výjimkou jsou lidé s fenylketonurií, pro které limit neplatí, protože musí přísně omezovat fenylalanin.

Co doporučuje Světová zdravotnická organizace

Směrnice z roku 2023 navrhuje, aby se nekalorická sladidla nepoužívala k hubnutí ani ke snižování rizika neinfekčních onemocnění.

Dvě věci se ale u téhle věty obvykle neuvádějí. Doporučení je podmíněné, ne silné, což podle organizace samotné znamená, že rozhodnutí na jeho základě mohou v konkrétních zemích vyžadovat další diskusi. A celková jistota důkazů je nízká, u některých výstupů dokonce velmi nízká.

Doporučení se týká acesulfamu K, aspartamu, advantamu, cyklamátů, neotamu, sacharinu, sukralózy a stévie. Netýká se cukerných alkoholů, protože ty mají energetickou hodnotu. Platí všem kromě lidí, kteří už cukrovku mají.

Hmotnost, glykemie a mikrobiom

V krátkodobých randomizovaných studiích, většinou do tří měsíců, vedlo použití nekalorických sladidel ke snížení příjmu cukru a energie, nižší tělesné hmotnosti a nižšímu indexu tělesné hmotnosti. Jistota důkazů byla ale nízká.

V delších studiích, kterých je málo, se efekt na tělesnou hmotnost neprokázal. Systematický přehled nenašel dlouhodobý přínos pro ukazatele tělesného tuku u dospělých ani u dětí. Krátkodobě tedy náhrada cukru sladidlem energetický příjem snížit může, dlouhodobě to samo o sobě problém nevyřeší, jak popisuje i text o kalorickém deficitu.

Glykemie

Tady jsou data poměrně silná. Síťová metaanalýza šestatřiceti akutních studií se čtyřmi sty sedmdesáti účastníky nenašla u nápojů slazených nekalorickými sladidly žádný efekt na glykemii po jídle ve srovnání s vodou, a to ani na inzulin a další hormony. Nápoje slazené cukrem naopak glykemii i inzulinovou odpověď zvyšovaly.

Pozorovací data ale ukazují opačným směrem, protože vyšší příjem sladidel byl v dlouhodobých studiích spojen s vyšším rizikem cukrovky druhého typu. Jistota je velmi nízká a organizace sama varuje, že souvislost může být zkreslená. Sladidla totiž častěji používají lidé, kteří už mají nadváhu nebo rizikový metabolický profil. Jak se vlastně měří vliv potravin na glykemii, rozebírá text o glykemickém indexu.

Mikrobiom

Nejcitovanější práce je randomizovaná studie sto dvaceti zdravých dospělých, kteří dva týdny dostávali sacharin, sukralózu, aspartam nebo stévii v dávkách nižších, než je přijatelný denní příjem.

Každé sladidlo odlišně změnilo stolicový a ústní mikrobiom. Sacharin a sukralóza významně zhoršily glykemickou odpověď, aspartam a stévie ne. Přenos mikrobiomu do bezmikrobních myší glykemické změny reprodukoval.

Nález je metodicky silný, ale je poctivé dodat, o co jde: dvoutýdenní studie na sto dvaceti lidech s náhradním ukazatelem, ne důkaz o nemoci. Sami autoři uzavírají, že klinický dopad je teprve třeba posoudit.

A co sportovní výkon

Přímých dat je málo a týkají se hlavně výplachu úst, ne pití.

Metaanalýza pětatřiceti studií zjistila, že výplach úst sacharidovým roztokem má malý, ale statisticky významný efekt na výkon i u najedených sportovců. U aerobní zátěže byl efekt výraznější než u anaerobní, kde prakticky vymizel. Celková kvalita důkazů byla hodnocená jako nízká.

Klíčové je, že efekt je vázaný na sacharid, ne na sladkou chuť. Mechanismus se vysvětluje detekcí sacharidu receptory v ústech a odpovědí v mozku, kterou nekalorická sladidla spolehlivě nespouštějí.

Shrnutí je tedy střízlivé: neexistuje doklad, že by nekalorická sladidla sama o sobě výkon zlepšovala nebo zhoršovala. Umožňují osladit nápoj bez kalorií, ale pro vytrvalostní výkon je rozhodující právě sacharid, který v takovém nápoji chybí. Kolik ho během zátěže potřebujete, rozebírá text o sacharidech kolem tréninku.

Růžová barva zlepšila běžecký výkon

Tenhle experiment stojí za zmínku, protože ukazuje, jak málo se dá u nápojů oddělit chemie od očekávání.

Deset pravidelně aktivních lidí běželo třicet minut vlastním tempem s výplachem úst dvěma chemicky naprosto shodnými nekalorickými roztoky, které se lišily jen potravinářským barvivem.

Růžový roztok proti čirému znamenal o čtyři a půl procenta delší uběhnutou vzdálenost i vyšší průměrnou rychlost, a účastníci hlásili vyšší libost. Sladkost byla přitom v obou případech stejná.

Šest věcí, které se o sladidlech obvykle neuvádějí

1. Limit není hranice otravy. Je to hodnota s velkou rezervou.
2. Ve skupině 2B je tři sta devětadvacet látek. Není to úzký výběr.
3. Doporučení organizace je podmíněné. Ne silné, a s nízkou jistotou důkazů.
4. Limit u sacharinu se zvýšil kvůli reinterpretaci. Ne kvůli novým datům.
5. Na glykemii nemají oproti vodě efekt. Podle metaanalýzy šestatřiceti studií.
6. Úřad se nevyslovil k sukralóze v pečivu. Kvůli nejistotám při pečení.

Časté otázky

Kolik light nápoje je moc?

Sedmdesátikilový člověk by musel vypít přes devět až čtrnáct plechovek denně, aby překročil přijatelný denní příjem aspartamu, a to za předpokladu, že ho nepřijímá z jiných zdrojů.

Je aspartam karcinogenní?

Byl zařazen do skupiny možná karcinogenních látek, ale to je hodnocení nebezpečnosti, ne rizika. Ve stejný den potvrdil výbor pro potravinářská aditiva dosavadní limit a nenašel přesvědčivé důkazy o nepříznivých účincích po požití. Ve stejné skupině je přes tři sta dalších agens.

Pomáhají sladidla hubnout?

Krátkodobě mohou snížit příjem cukru a energie, dlouhodobě se efekt na tělesnou hmotnost neprokázal. Systematický přehled nenašel dlouhodobý přínos pro ukazatele tělesného tuku u dospělých ani u dětí.

Zvyšují sladidla cukr v krvi?

Podle síťové metaanalýzy šestatřiceti studií nemají nápoje slazené nekalorickými sladidly oproti vodě žádný efekt na glykemii po jídle. Nápoje slazené cukrem ji naopak zvyšovaly.

Škodí sladidla střevnímu mikrobiomu?

Dvoutýdenní randomizovaná studie na sto dvaceti lidech zjistila, že každé sladidlo mikrobiom odlišně mění a že sacharin se sukralózou zhoršily glykemickou odpověď. Jde ale o krátkou studii s náhradním ukazatelem, ne o důkaz o nemoci.

Ovlivní sladidla můj výkon?

Doklad o tom není. Efekt výplachu úst je vázaný na sacharid, ne na sladkou chuť, takže nápoj bez cukru tuhle výhodu nepřináší ani ji neubírá.

Proč se limity mění?

Někdy kvůli novým datům, jindy kvůli přehodnocení starých. U sacharinu se limit zvýšil proto, že nádory, na kterých staré číslo stálo, jsou dnes uznané jako specifické pro samce potkanů a pro člověka nerelevantní.

Mohlo by vás zajímat

• Jak sestavit pitný režim, rozebírá text o hydrataci při sportu.
• Rozvržení příjmu v závodě popisuje článek o taktice závodu.
• Proč u výrobků se sladidly vychází nižší energie, vysvětluje text o čtení etiket.
• Co se o složení dá vyčíst z obalu, vede průvodce zdravou stravou.

Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou konzultaci. Zdroje: materiály Evropského úřadu pro bezpečnost potravin včetně stanovisek k jednotlivým sladidlům, tisková zpráva a směrnice Světové zdravotnické organizace, přehled klasifikací agentury pro výzkum rakoviny, síťová metaanalýza glykemické odpovědi, randomizovaná studie vlivu na mikrobiom a metaanalýza výplachu úst. Počet povolených sladidel v EU se mezi zdroji rozchází a v textu proto není. Výsledky přímého srovnání sladkého nekalorického a sacharidového výplachu úst se z primárního zdroje ověřit nepodařilo.