Zuby a sport: pro zub rozhoduje počet kyselých epizod, ne množství cukru

Pro zub není rozhodující, kolik cukru za den sníte, ale kolikrát. A právě v tom je sportovní výživa nezvykle nepříznivá: gel, tyčinka a doušek iontového nápoje se konzumují po malých dávkách během několika hodin, takže kyselých epizod je hodně a krátce po sobě. K tomu se přidává, že při zátěži klesá objem slin, tedy hlavní obrany. Výsledkem je, že vrcholoví sportovci mají v průzkumech opakovaně horší chrup, než by odpovídalo jejich věku.

Ve zkratce

• Metaanalýza deseti studií dala u vrcholových sportovců souhrnnou prevalenci kazu 44,4 procenta a eroze 36,5 procenta.
• Šance na kaz byla u kolektivních sportů 2,4krát vyšší než u vytrvalostních.
• Vliv na výkon je doložený jen sebehodnocením sportovců, objektivní měření chybí.
• Ze 106 změřených nápojů mělo třiatřicet procent pH pod čtyřkou.
• Vazba sportovních nápojů na erozi je epidemiologicky slabá a nekonzistentní, i když laboratorně prokázaná.
• U vyraženého zubu je většina buněk vazby po třiceti minutách na suchu nefunkčních.
• Správný postup u vyraženého zubu zvolilo ve studii jen necelých deset procent mediků.

Jak na tom sportovci jsou

Nejcitovanější čísla pocházejí z olympijských her v Londýně, kde mělo z necelých tří set vyšetřených sportovců pětapadesát procent zubní kaz, pětačtyřicet erozi skloviny a šestasedmdesát zánět dásní. Ta data ale mají zásadní háček: šlo o sportovce, kteří sami přišli do zubní ambulance, takže výběr je posunutý směrem k horšímu stavu.

Reprezentativnější britská studie na 352 sportovcích z jedenácti sportů našla kaz u devětačtyřiceti procent a erozivní opotřebení u jednačtyřiceti. Metaanalýza deseti studií pak dala souhrnnou prevalenci kazu 44,4 procenta a eroze 36,5 procenta, s tím, že heterogenita mezi studiemi byla velmi vysoká.

Kdo je na tom hůř

Poslední řádek je nejzajímavější. Lidé, kteří si hlídají spánek, příjem bílkovin i tepové zóny, na zubní prohlídku často nezajdou celý rok.

Co s výkonem

Tady je namístě opatrnost. Dvaatřicet procent britských sportovců uvedlo nějaký dopad ústního zdraví na výkon, nejčastěji bolest. Necelá čtyři procenta uvedla, že kvůli tomu snížila objem tréninku.

Všechno to jsou ale odpovědi v dotazníku, ne objektivní měření. Studie, která by změřila výkon před ošetřením chrupu a po něm, k dispozici není. Do textu tedy patří, že sportovci dopad hlásí, ne že je prokázaný.

Proč právě sportovci

Časté malé dávky sacharidů. Rozhoduje počet kyselých epizod, ne celkové množství cukru. Sportovní výživa je z tohoto hlediska nešťastně navržená, protože se konzumuje po troškách během hodin. Jak se dá s doplňováním pracovat, popisuje text o energetických gelech.

Kyselost nápojů. Měření 106 běžně prodávaných nápojů zařadilo sportovní a energetické nápoje mezi nejkyselejší kategorie s rozpětím pH tři až pět. Třiatřicet procent všech testovaných nápojů mělo pH pod čtyřkou.

Méně slin při zátěži. Sliny ředí kyselinu a dodávají vápník a fosfáty pro obnovu skloviny. Když jich je při zátěži méně, kyselá epizoda trvá déle.

Rozpor, který je poctivé přiznat

Laboratorně je erozivní potenciál sportovních nápojů prokázaný. Epidemiologicky je ale vazba slabá a nekonzistentní. Systematický přehled čtyř studií a 567 sportovců došel k závěru, že samotná konzumace sportovních nápojů se s erozí spolehlivě neváže. Novější přehled deseti studií s téměř šesti tisíci účastníky dochází k témuž.

Rizikový tedy není nápoj sám o sobě, ale vzorec konzumace, tedy časté usrkávání během několika hodin. A součet rizik: u plavců trénujících v chlorované vodě jedna studie našla, že konzumace sportovních nápojů riziko eroze zdvojnásobuje.

Plavci a chlor

V populárních textech se o tom tvrdí mnohem víc, než ukazují data. Doložené je, že bazénová voda je erozivním činitelem, pokud její pH klesne pod kritickou hodnotu. To ukázaly laboratorní pokusy na vytržených zubech, ne pozorování lidí.

V malé pilotní studii na dvaceti závodních plavcích mělo těžké erozivní postižení jedenáct z nich, ale korelace s objemem tréninku byla slabá. Vzorek byl příležitostný a hodnocení probíhalo z fotografií.

Rozhodující je tedy pH vody, ne přítomnost chloru sama o sobě. Historické případy hromadné eroze pocházejí z bazénů se špatně regulovanou chemií.

Co s tím dělat

Odborné konsenzuální stanovisko konstatuje, že ústní nemoci jsou v zásadě preventabilní jednoduchými zásahy s dobrým důkazem účinnosti.

1. Zařadit zubní prohlídku a dentální hygienu do pravidelné péče, ne až když bolí.
2. Používat fluoridovou zubní pastu, u rizikových skupin i doplňkové fluoridové prostředky.
3. Vypláchnout ústa vodou hned po kyselém nebo sladkém nápoji. Ředí kyselinu bez mechanického otěru.
4. Po kyselém nápoji zuby hned nedrhnout a s čištěním chvíli počkat.
5. Omezit počet epizod, ne jen množství. Jeden gel a doušek vody je lepší než hodinu usrkávat.
6. U kontaktních sportů nosit chránič. Nárazové zkoušky ukazují menší počet zlomených zubů i nižší zrychlení hlavy.

Mezi materiály chráničů žádný jednoznačně nevyniká, protože vlastnosti všech se dají technologicky upravit. Rozdíly jsou spíš v tom, jak dobře chránič sedí.

Vyražený zub

Tohle je jediná část tématu, kde jde o minuty. Mezinárodní doporučení popisuje postup takhle:

1. Zvednout zub za korunku, tedy za bílou část. Kořene se nedotýkat.
2. Pokud je špinavý, jemně opláchnout v mléce, fyziologickém roztoku nebo ve slinách zraněného.
3. Vrátit ho zpátky do lůžka přímo na místě úrazu a nechat skousnout gázu nebo kapesník, aby držel.
4. Když to nejde, vložit zub co nejdřív do média. Sestupně: mléko, fyziologický roztok, sliny. Voda je špatná, ale pořád lepší než nechat zub uschnout.
5. Okamžitě vyhledat zubního lékaře a zub vzít s sebou.

Časové hranice: po třiceti minutách na suchu je většina buněk závěsného aparátu nefunkční a po šedesáti se považují za mrtvé. Nejlepší prognózu má vrácení zubu okamžitě nebo do zhruba patnácti minut. Zub se ale replantuje i po překročení hodiny, jen s horší prognózou.

Dvě věci navíc. Mléčný zub se zpátky nikdy nevrací. A znalost celého postupu je velmi nízká: ve studii na 291 studentech medicíny zvolilo správný postup u vyraženého zubu jen necelých deset procent.

Kdy k zubaři

Při citlivosti na studené a sladké, která nemizí, při viditelném prosvítání nažloutlé barvy na řezácích, při krvácení dásní při čištění, při bolesti po úrazu i bez viditelného poškození a samozřejmě u každého vyraženého nebo zlomeného zubu.

Bolest zubu, která se objeví při vysoké zátěži a jinak ne, patří rovněž na vyšetření, i když se to zdá jako podivná souvislost.

Časté otázky

Mají sportovci opravdu horší zuby?

Metaanalýza deseti studií u vrcholových sportovců dala souhrnnou prevalenci kazu 44,4 procenta a eroze 36,5 procenta, s velmi vysokou heterogenitou mezi studiemi. Reprezentativní britská studie na 352 sportovcích našla kaz u devětačtyřiceti procent. Nejcitovanější olympijská čísla jsou ale nadhodnocená, protože pocházela ze sportovců, kteří do zubní ambulance přišli sami.

Ničí iontové nápoje zuby?

Laboratorně je jejich erozivní potenciál prokázaný, epidemiologicky je vazba slabá a nekonzistentní. Systematický přehled čtyř studií se sportovci nenašel spolehlivou vazbu samotné konzumace na erozi. Rizikový je spíš vzorec konzumace, tedy časté usrkávání během několika hodin, než nápoj sám.

Proč je sportovní výživa pro zuby problém?

Protože pro zub rozhoduje počet kyselých epizod, ne celkové množství cukru. Gely, tyčinky a doušky nápoje se konzumují po malých dávkách během hodin. K tomu při zátěži klesá objem slin, které kyselinu ředí a dodávají minerály pro obnovu skloviny.

Mám si po gelu vyčistit zuby?

Hned ne. Rozumnější je vypláchnout ústa vodou, což kyselinu naředí bez mechanického otěru, a s čištěním chvíli počkat. Vyplachování vodou po kyselém nebo sladkém nápoji je doporučení, které se v prevenci uvádí konzistentně.

Co dělat s vyraženým zubem?

Zvednout ho za korunku, kořene se nedotýkat, případně jemně opláchnout v mléce, fyziologickém roztoku nebo ve slinách a co nejdřív vrátit do lůžka. Když to nejde, uložit do mléka a okamžitě k zubaři. Po třiceti minutách na suchu je většina buněk závěsného aparátu nefunkční. Mléčný zub se zpátky nevrací.

Chrání chránič zubů opravdu?

Nárazové zkoušky ukazují oproti stavu bez chrániče menší počet zlomených zubů i nižší zrychlení hlavy, a to u mnoha různých materiálů. Mezi moderními materiály žádný jednoznačně nevyniká, protože vlastnosti všech se dají technologicky upravit v širokém rozsahu.

Mohlo by vás zajímat

• Jak pracovat s doplňováním energie při dlouhé zátěži, popisuje text o gelech a sacharidech.
• Proč se hlídá i to, co se pije při zátěži, rozebírá článek o skladbě příjmu při cvičení.
• Další potíže sportovců shrnuje průvodce zraněními a bolestí.

Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou konzultaci. Zdroje: průřezová studie ústního zdraví na olympijských hrách v Londýně, průřezová studie u britských elitních a profesionálních sportovců, systematický přehled s metaanalýzou prevalence ústních onemocnění u elitních sportovců, starší systematický přehled čtyřiatřiceti studií, měření pH sto šesti komerčních nápojů, dva systematické přehledy vazby sportovních a energetických nápojů na erozi a kaz, laboratorní studie eroze u plavců a ochranného účinku chráničů, pilotní studie erozivního opotřebení u závodních plavců, konsenzuální stanovisko k prevenci ústních onemocnění u sportovců, přehled materiálů a účinnosti chráničů zubů, mezinárodní doporučení k ošetření vyraženého zubu a studie znalosti tohoto postupu u studentů medicíny. Vliv ústního zdraví na výkon je doložený jen sebehodnocením sportovců v dotaznících, objektivní měření chybí. Konkrétní doba, jak dlouho po kyselém nápoji čekat s čištěním zubů, se z primárních studií ověřit nepodařila, a proto tu uvedená není. Rozdíl v ochranném účinku individuálně zhotoveného a konfekčního chrániče se doložit nepodařilo.