3 místa, kde horolezectví stojí opravdu za to

Horolezectví je v národních parcích a národních přírodních rezervacích ze zákona zakázané. Že se v nich přesto leze, je dáno výjimkami, které vyjednal horolezecký svaz. To je pro pochopení lezení v Česku klíčové: nejde o volnou činnost s několika doporučeními, ale o činnost, která je v nejcennějších územích povolená podmíněně a jen za daných pravidel.

Ve zkratce

• Česko nemá jedna pravidla lezení, ale tři podle typu oblasti.
• Podmínky ochrany přírody mají vždy přednost před pravidly svazu.
• Magnezium není v pravidlech zakázané plošně, plošné zákazy plynou z ochrany přírody.
• Zákaz kovových jisticích prostředků na pískovci je naopak absolutní.
• Na mokré a vlhké skále se lézt nesmí, protože měkký pískovec se poškozuje.
• V lezení převažují chronická přetížení nad akutními úrazy.

Kde se u nás leze

Databáze skal, kterou vede horolezecký svaz, pokrývá patnáct regionů a přes sto sedmdesát skalních oblastí. U jednotlivých objektů eviduje zákazy lezení, částečné zákazy a dočasné uzávěry kvůli hnízdění ptáků, erozi nebo pádu stromů.

Oblasti se přitom liší nejen geologicky, ale i normativně. Svaz vydává tři samostatné soubory pravidel: pro pískovcové skalní oblasti v Čechách, pro ostatní skalní oblasti a zvlášť pro oblast Jizerských hor. Pískovcová pravidla se navíc nevztahují na pískovcové objekty na Moravě.

Prakticky to znamená, že co platí v jedné oblasti, nemusí platit ve druhé, a před cestou je potřeba si pravidla pro konkrétní místo ověřit.

Pískovec má vlastní pravidla a vlastní logiku

Český pískovec je měkký a lezení ho poškozuje, což určuje celý místní styl.

Kovové jisticí prostředky jsou zakázané. Pravidla výslovně zakazují vklíněnce, frendy a skoby, protože skálu poškozují. Jistit lze lanem, smyčkami, fixním jištěním a slaňovacími kruhy, ničím jiným.

Smyčky se po skončení lezení odstraňují. Zakládají se přímo na skále nebo na přirozených bodech, a když se použijí k odpočinku, musí se v lezení pokračovat z místa, kde bylo přerušeno.

Na mokré a vlhké skále se nesmí lézt. Není to zvyklost, ale pravidlo, a má věcný důvod: vlhký měkký pískovec se lezením poškozuje mnohem víc než suchý. Ze stejného důvodu je zakázaná i nevhodná obuv poškozující skálu.

Magnezium: přesněji, než jak se to traduje

Tvrzení „na českém pískovci je magnezium zakázané“ je zjednodušené a stojí za upřesnění.

Pravidla svazu jsou formulovaná hodnotově: použití látek zvyšujících tření není součástí dlouhodobé tradice pískovcového lezení a snižuje sportovní hodnotu výstupu. Za nevhodné se považuje především v klasicky vnímaných oblastech, v nižších obtížnostech a u starších cest. Teprve oblastní komise může rozhodnout o úplném zákazu.

Plošné zákazy v nejznámějších oblastech ale plynou z aktů ochrany přírody, ne z pravidel svazu. A protože podmínky ochrany přírody mají vždy přednost, výsledek je pro lezce stejný: tam, kde platí zákaz, platí bez ohledu na to, co říkají svazová pravidla.

Ochrana přírody rozhoduje

Výjimka, kterou svaz pro chráněná území vyjednal, navíc není bezbřehá. Týká se klasického lezení s lanem, nikoli všech disciplín, takže bouldering nebo lezení s cepíny do ní spadat nemusí.

Hnízdní uzávěry se vyhlašují sezonně a mění se rok od roku. Sledovat je je součástí přípravy stejně jako počasí. Kdo míří do hor za zajištěnými cestami, najde souvislosti v textu o via ferratě pro začátečníky.

Disciplíny a v čem se liší

• Bouldering: krátké obtížné problémy nízko nad zemí, jistí se karimatkou a spolulezcem.
• Sportovní lezení: cesty s fixním jištěním, důraz na obtížnost pohybu.
• Tradiční lezení: jistí se vlastními prostředky, které lezec zakládá a odstraňuje.
• Pískovcové lezení: zvláštní případ tradičního lezení s vlastními pravidly a bez kovu.
• Horolezectví ve velehorách: přidává orientaci, počasí, sníh a led a vícedélkové výstupy.
• Lezení na umělé stěně: nejbezpečnější vstup, bez závislosti na počasí a ochraně přírody.

Pro úplného začátečníka je nejrozumnější cestou umělá stěna a kurz, protože se tam dá naučit jištění pod dohledem. Základy jištění a první kroky rozebírá text pro začínající lezce.

Úrazovost: jinde, než se čeká

Představa lezení jako sportu, kde jde hlavně o pády, neodpovídá datům.

Studie u dospívajících lezců ukazují, že chronická přetížení tvoří zhruba polovinu všech potíží, tedy podobně jako akutní úrazy. Nejde tedy primárně o dramatické pády, ale o postupné přetěžování prstů, loktů a ramen.

Uváděná incidence se pohybuje kolem pěti úrazů na tisíc hodin lezení, což je v porovnání s míčovými sporty nízké číslo.

Nejzávažnější mechanismy jsou přitom lidské chyby, ne selhání materiálu: chybné navázání, nepozornost při jištění a pád na zem v nízké výšce. Proto se v kurzech tolik času věnuje kontrole partnera před výstupem.

Přetížení prstů a loktů má stejnou logiku jako jiné úponové potíže, které rozebírá rozcestník zranění a bolesti.

Šest věcí, které se o lezení v Česku říkají nepřesně

1. Pravidla lezení jsou jedna. Svaz vydává tři soubory podle typu oblasti.
2. Magnezium je na pískovci plošně zakázané pravidly. Plošné zákazy plynou z ochrany přírody.
3. Do skal se smí volně. V národních parcích a rezervacích je lezení ze zákona zakázané.
4. Po dešti se neleze kvůli kluzkosti. Hlavní důvod je poškozování měkkého pískovce.
5. Smyčky se ve skále nechávají pro další lezce. Pravidla ukládají je odstranit.
6. V lezení jde hlavně o pády. Zhruba polovinu potíží tvoří chronická přetížení.

Časté otázky

Smí se v Česku lézt všude?

Nesmí. V národních parcích a národních přírodních rezervacích je horolezectví ze zákona zakázané a povoluje se jen výjimkou nebo návštěvním řádem, v přírodních rezervacích a památkách je vázané na souhlas orgánu ochrany přírody. K tomu se přidávají sezonní uzávěry kvůli hnízdění.

Je na pískovci zakázané magnezium?

Přesněji řečeno: pravidla svazu ho označují za nevhodné, zejména v klasicky vnímaných oblastech, v nižších obtížnostech a u starších cest, a o úplném zákazu může rozhodnout oblastní komise. Plošné zákazy v nejznámějších oblastech ale plynou z aktů ochrany přírody, které mají před pravidly svazu přednost.

Proč se na pískovci nesmí lézt po dešti?

Protože vlhký měkký pískovec se lezením poškozuje mnohem víc než suchý. Pravidla to zakazují výslovně, stejně jako lezení v nevhodné obuvi, která skálu poškozuje. Není to tedy jen otázka kluzkosti nebo bezpečnosti lezce.

Můžu na pískovci použít vklíněnce nebo frendy?

Nemůžete. Pravidla zakazují jisticí prostředky poškozující skálu, jmenovitě vklíněnce, frendy a skoby. Jistit lze lanem, smyčkami, fixním jištěním a slaňovacími kruhy, ničím jiným.

Jak nebezpečné lezení je?

Uváděná incidence se pohybuje kolem pěti úrazů na tisíc hodin lezení, což je proti míčovým sportům nízké číslo. Zhruba polovinu potíží navíc tvoří chronická přetížení prstů, loktů a ramen, ne akutní pády. Nejzávažnější mechanismy jsou lidské chyby, typicky chybné navázání a nepozornost při jištění.

Kde má začátečník začít?

Na umělé stěně a v kurzu, kde se dá naučit jištění pod dohledem a bez závislosti na počasí a ochraně přírody. Přechod na skály má smysl až tehdy, když je jištění zvládnuté, protože ve skalách přibývá orientace, hodnocení stavu skály a odpovědnost za spolulezce.

Platí stejná pravidla v Čechách a na Moravě?

Neplatí. Pískovcová pravidla jsou psaná pro pískovcové oblasti v Čechách a na pískovcové objekty na Moravě se nevztahují. Svaz navíc vydává samostatná pravidla pro ostatní skalní oblasti a zvlášť pro oblast Jizerských hor.

Mohlo by vás zajímat

• První kroky na stěně popisuje text o lezení pro začátečníky.
• Zajištěné cesty v horách rozebírá text o via ferratě.

Text má informativní charakter a nenahrazuje lezecký výcvik. Pravidla lezení i podmínky ochrany přírody se v čase mění a liší se podle oblasti, před výjezdem je nutné ověřit aktuální znění pro konkrétní lokalitu. Zdroje: pravidla lezení v pískovcových skalních oblastech vydaná horolezeckým svazem, databáze skalních oblastí, metodický list agentury ochrany přírody k horolezectví, zákon o ochraně přírody a krajiny a studie úrazovosti v lezení.