Jak se živit sportem 

Ve studii hráčů amerického fotbalu podalo do dvanácti let po konci kariéry insolvenční návrh zhruba patnáct procent z nich. A celkové výdělky ani délka kariéry to riziko prakticky neovlivnily. To je pro celé téma klíčové: živit se sportem není jen otázka, jestli se člověk dostane nahoru, ale i jestli si to udrží a co bude dělat potom.

Ve zkratce

• V odvětví sportu pracuje řada lidí, ale profesionální sportovci tvoří menšinu.
• Rozdělení příjmů ve sportu je krajně nerovnoměrné a má vlastní ekonomické vysvětlení.
• V tenise se prémie vyrovnaly nákladům až u hráčů kolem třístého místa žebříčku.
• Zranění ukončí kariéru zhruba každému pátému olympionikovi.
• Vysoké výdělky nechrání před finančními potížemi po kariéře.
• Většina vrcholových sportovců sport s něčím kombinuje.

Kolik lidí se sportem uživí

Odvětví sportu zaměstnává v Evropské unii přes půldruhého milionu lidí a mladí lidé v něm mají podíl více než dvojnásobný proti jejich podílu na celkové zaměstnanosti.

Jenže „práce ve sportu“ a „profesionální sportovec“ jsou dvě různé věci. Většinu sportovních povolání tvoří trenéři, instruktoři a organizační pracovníci, samotní závodníci jsou menšina.

Rozdíly mezi sporty jsou navíc řádové. Ve fotbale jde o jednotky tisíc profesionálů, v menších sportech o desítky lidí včetně trenérů, přičemž i reprezentanti působící v zahraničí bývají poloprofesionálové s dalším zaměstnáním.

Proč je průměr zavádějící

Rozdělení příjmů ve sportu není zdaleka rovnoměrné a má vlastní vysvětlení. Ekonomická teorie superhvězd popisuje mechanismus, kdy malé rozdíly v talentu vedou k obrovským rozdílům v příjmech. Podmínkou je nezaměnitelnost jednotlivců a to, že jeden výkon může sledovat neomezené množství lidí. Každé rozšíření trhu, od rozhlasu po globální přenosy, ty rozdíly dál zvětšuje.

Nejlépe zdokumentovaným příkladem je tenis. Podle přehledu profesionálního okruhu ležela hranice, kde se prémie vyrovnaly nákladům, zhruba u třístého místa u mužů a u dvoustého padesátého u žen. Tisíce hráčů, kteří se okruhu účastní, nezískaly vůbec žádnou prémii.

Jinými slovy: být profesionálem v žebříčku ještě neznamená vydělávat. Znamená to platit náklady na cestování a trenéra z jiných zdrojů.

Jak dlouho kariéra trvá

Průřezová studie 650 bývalých britských olympioniků ze čtyřiceti sportů zjistila, že víc než polovina utrpěla během kariéry alespoň jedno vážné zranění a zhruba pětina kvůli zranění skončila předčasně. Nejčastěji šlo o koleno, bederní páteř a rameno.

Následky zůstávají dlouho. V souboru, kde od konce kariéry uplynulo v průměru přes třicet let, uváděla zhruba třetina bolest bederní páteře a čtvrtina bolest kolena, s diagnostikovanou artrózou u menšího, ale nezanedbatelného podílu.

Čemu se dá předcházet a co po zátěži funguje, rozebírá rozcestník zranění a bolesti.

Co přijde po konci

Nejostřejší data pocházejí ze studie hráčů amerického fotbalu. Do dvanáctého roku po konci kariéry podala insolvenční návrh zhruba šestina z nich. Celkové výdělky ani délka kariéry riziko prakticky neovlivnily, což jde proti běžné ekonomické představě, že si člověk vysoké příjmy rozloží na celý život.

Dá se s tím ale něco dělat. Dvanáctiletá longitudinální studie 290 bývalých vrcholových sportovců ze čtyřiašedesáti sportů ukázala, že kvalita adaptace na konec kariéry měřitelně ovlivňuje sebehodnocení, že silná sportovní identita nároky přechodu zvyšuje a že lepší plánování je naopak snižuje.

To je asi nejpraktičtější zjištění celého tématu: přechod se dá připravit a příprava má měřitelný efekt.

Duální kariéra

Pojem má definici na evropské úrovni. Duální kariéra znamená požadavek, aby sportovec úspěšně zahájil, rozvinul a ukončil vrcholovou kariéru jako součást celoživotní kariéry, v kombinaci se vzděláváním nebo prací.

V praxi to není výjimka, ale norma. Ve výzkumu více než čtyř set vrcholových olympijských sportovců se pouze zhruba sedmina věnovala výhradně sportu, zbytek kombinoval sport se studiem nebo se zaměstnáním.

Zajímavý detail: sportovci individuálních sportů trénovali podstatně víc hodin týdně než sportovci týmových sportů, což jim možnost pracovat zužuje.

Podpora existuje. Mezinárodní olympijský výbor provozuje program pro přechod do civilního života, který od roku 2005 podpořil desítky tisíc sportovců a není podmíněn účastí na hrách. Kurzy pokrývají plánování kariéry, přenositelné dovednosti, podnikání, duševní zdraví a finanční gramotnost. Českou obdobu popisuje text o tom, jak získat peníze od sponzorů.

Cesty, jak zůstat ve sportu

• Trenérství. V Česku je to vázaná živnost s předepsanou odbornou způsobilostí.
• Kondiční příprava a fyzioterapie. Vyžaduje samostatné vzdělání, ale navazuje na zkušenost.
• Rozhodcovství. Kvalifikaci vydávají svazy, dá se kombinovat se zaměstnáním.
• Sportovní management a organizace akcí. Většina sportovních povolání je právě tady.
• Média a tvorba obsahu. Staví na jméně získaném v kariéře.
• Elektronický sport. Vlastní odvětví s vlastními riziky, včetně velmi krátké kariéry.

U trenérství stojí za zmínku, jak se způsobilost prokazuje: vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním v oboru, osvědčením o rekvalifikaci od akreditovaného zařízení, nebo profesní kvalifikací podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Praxe se nevyžaduje, takže cesta je otevřená i pro toho, kdo sám nezávodil.

Šest tvrzení o kariéře ve sportu, která je třeba upřesnit

1. Profesionál si vydělá. V tenise se prémie vyrovnaly nákladům až kolem třístého místa.
2. Kdo vydělá hodně, má vystaráno. Výše výdělků riziko insolvence prakticky neovlivnila.
3. Kariéru ukončí věk. Zhruba pětině olympioniků ji ukončilo zranění.
4. Sport se dělá naplno, nebo vůbec. Většina vrcholových sportovců ho s něčím kombinuje.
5. Po kariéře se to nějak vyřeší. Plánování přechodu má měřitelný efekt.
6. Ve sportu se dá živit jen závoděním. Většinu povolání tvoří trenéři a organizátoři.

Časté otázky

Kolik lidí se sportem skutečně uživí?

Odvětví sportu zaměstnává v Evropské unii přes půldruhého milionu lidí, ale profesionální sportovci tvoří menšinu, většinu představují trenéři, instruktoři a organizační pracovníci. Rozdíly mezi sporty jsou navíc řádové, od jednotek tisíc profesionálů ve fotbale po desítky lidí v menších sportech.

Proč se říká, že průměrné příjmy ve sportu klamou?

Protože rozdělení je krajně nerovnoměrné. Ekonomická teorie superhvězd popisuje, jak malé rozdíly v talentu vedou k obrovským rozdílům v příjmech, protože jednotlivci nejsou zaměnitelní a jeden výkon může sledovat neomezené množství lidí. Průměr proto o typickém sportovci nevypovídá.

Vydělá si hráč v profesionálním žebříčku?

Nemusí. Podle přehledu profesionálního tenisového okruhu ležela hranice, kde se prémie vyrovnaly nákladům, zhruba u třístého místa u mužů a dvoustého padesátého u žen, a tisíce účastníků nezískaly vůbec žádnou prémii. Být profesionálem tedy neznamená automaticky vydělávat.

Jak často ukončí kariéru zranění?

V průřezové studii 650 bývalých britských olympioniků utrpěla víc než polovina během kariéry alespoň jedno vážné zranění a zhruba pětina kvůli zranění skončila předčasně. Nejčastěji šlo o koleno, bederní páteř a rameno.

Chrání vysoké výdělky před finančními potížemi po kariéře?

Podle dostupných dat ne. Ve studii hráčů amerického fotbalu podala do dvanácti let po konci kariéry insolvenční návrh zhruba šestina z nich, přičemž celkové výdělky ani délka kariéry riziko prakticky neovlivnily.

Co je duální kariéra?

Kombinace vrcholového sportu se vzděláváním nebo prací, definovaná na evropské úrovni jako požadavek zvládnout sportovní kariéru jako součást celoživotní kariéry. Ve výzkumu více než čtyř set vrcholových olympijských sportovců se výhradně sportu věnovala jen zhruba sedmina.

Dá se přechod po kariéře připravit?

Dá a má to měřitelný efekt. Dvanáctiletá longitudinální studie bývalých vrcholových sportovců ukázala, že kvalita adaptace na konec kariéry ovlivňuje sebehodnocení, že silná sportovní identita nároky přechodu zvyšuje a že lepší plánování je snižuje.

Mohlo by vás zajímat

• Jak funguje sponzoring a veřejná podpora, popisuje text o penězích od sponzorů.
• Souvislosti olympijského hnutí shrnuje text o olympijských hrách v kostce.

Text má informativní charakter a nenahrazuje kariérové ani právní poradenství. Zdroje: statistika zaměstnanosti ve sportu, ekonomická teorie superhvězd, přehled profesionálního tenisového okruhu, průřezová studie zranění a jejich následků u bývalých olympioniků, studie insolvencí u hráčů americké profesionální ligy, longitudinální studie adaptace na konec kariéry, evropské pokyny k duální kariéře a živnostenský zákon k odborné způsobilosti trenérů.