BMI u sportovců: proč vzorec u svalnatých lidí selhává

Práh BMI třicet mine víc než polovinu lidí, kteří skutečně mají nadbytek tuku. Ve vzorku přes třináct tisíc dospělých vyšla citlivost tohohle prahu na šestatřiceti procentech u mužů a devětačtyřiceti u žen. U sportovců je problém opačný: index je označí za lidi s nadváhou, přestože tuku mají málo.

Ve zkratce

• BMI je hmotnost v kilogramech dělená druhou mocninou výšky v metrech.
• Index popsal belgický statistik v roce 1832 pro popis průměrného člověka, ne pro diagnostiku.
• Nerozlišuje tuk, sval a kost, což uvádějí i zdravotnické agentury.
• Ve studii mladých ragbistů spadla třetina do pásma nadváhy podle BMI.
• Poměr pasu k výšce předpovídá kardiometabolické riziko lépe než BMI.
• Americká lékařská asociace v roce 2023 doporučila nepoužívat BMI samostatně.

Co index vlastně měří

Vzorec je jednoduchý: hmotnost v kilogramech dělená druhou mocninou výšky v metrech. Světová zdravotnická organizace k němu uvádí dva prahy pro dospělé, nadváhu od pětadvaceti a obezitu od třiceti.

Podstatnější je ale to, jak samotné agentury index popisují. WHO ho označuje za zástupný ukazatel množství tuku a doporučuje doplnit ho obvodem pasu. Americké středisko pro kontrolu nemocí ho popisuje jako screeningový, ne diagnostický nástroj, a výslovně píše, že nerozlišuje tuk, sval a kost a neříká nic o tom, kde se tuk v těle nachází.

Kategorie a jejich hranice

Pro dospělé od dvaceti let platí tyhle kategorie podle amerického střediska bez ohledu na věk, pohlaví a rasu. Právě tahle jednotnost je zdrojem většiny problémů, o kterých je řeč dál.

Index nebyl určený pro jednotlivce

Tohle je historický fakt, který se v článcích o BMI skoro neobjevuje.

Index popsal v roce 1832 belgický matematik, astronom a statistik Adolphe Quetelet. Vycházel z pozorování, že hmotnost roste se čtvercem výšky. Zabýval se ale populační statistikou a konceptem průměrného člověka, ne diagnostikou jednotlivce. Jeho práce byly průřezové studie růstu na úrovni skupin.

Sto čtyřicet let se index jmenoval Queteletův. Název body mass index zavedl až v roce 1972 americký fyziolog Ancel Keys, který porovnal několik výško-hmotnostních indexů a Queteletův označil za nejlepší prediktor tloušťky podkožního tuku. Keys tedy index nevymyslel, jen ho přejmenoval.

Posun od populační statistiky k odhadu rizika u jednotlivce nastal až po druhé světové válce s epidemiologickými studiemi vztahu hmotnosti a srdečních chorob.

Proč to u sportovců nefunguje

Sportovec s vysokým podílem svalové hmoty váží víc než člověk stejné výšky s běžnou stavbou. Index to nerozlišuje.

Studie mladých ragbistů to ukázala v číslech: dvaatřicet procent z nich spadlo podle BMI do pásma nadváhy a čtrnáct procent do pásma obezity. Když se u nich změřilo skutečné množství tuku, ukázalo se, že jen zhruba polovina těch, které index označil za lidi s nadváhou nebo obezitou, měla opravdu nadměrný tuk.

Chyba přitom šla oběma směry. U některých hráčů index tuk nadhodnotil, protože měli vysokou beztukovou hmotu, u jiných s formálně normální hmotností ho naopak podhodnotil.

Podobný jev popisuje i text o tom, proč se stavba těla nedá odvodit z postavy. Jednoduchý ukazatel prostě neunese individuální rozdíly.

Jak přesný index je u běžné populace

Sportovci nejsou jediní, u kterých index selhává. Rozsáhlá analýza třinácti a půl tisíce dospělých porovnala BMI se skutečným procentem tělesného tuku.

Výsledek: práh BMI třicet a víc měl specificitu pětadevadesát procent u mužů a devětadevadesát u žen, tedy jen málokoho označil za obézního neprávem. Citlivost ale byla jen šestatřicet procent u mužů a devětačtyřicet u žen.

Prakticky to znamená, že práh třicet mine víc než polovinu lidí, kteří nadbytek tuku skutečně mají. Autoři uzavírají, že přesnost indexu je omezená hlavně ve středních pásmech, u mužů a u starších osob.

Etnicita, věk a pohlaví

Odborná konzultace WHO konstatovala, že podíl asijských populací s vysokým rizikem cukrovky druhého typu a srdečních chorob je značný už při BMI nižším než dosavadní práh pětadvacet. Konzultace navrhla další orientační body na kontinuu BMI, konkrétně hodnoty 23,0, 27,5, 32,5 a 37,5.

Rozdíl mezi pohlavími je vidět už z čísel výše, tedy šestatřicet procent citlivosti u mužů proti devětačtyřiceti u žen. Diagnostická výtěžnost navíc klesala s rostoucím věkem.

Exponent, o kterém se nemluví

Druhá mocnina ve vzorci není samozřejmost. Profesor numerické analýzy na Oxfordské univerzitě Nick Trefethen upozorňuje, že žijeme ve třírozměrném světě a lidé při růstu neškálují lineárně.

Navrhuje proto vzorec s exponentem dva a půl, s konstantou zvolenou tak, aby se hodnota nezměnila u člověka průměrné výšky. Podle něj kvůli exponentu dvě si miliony malých lidí myslí, že jsou hubenější, než jsou, a miliony vysokých, že jsou tlustší.

Co použít místo toho

Nejjednodušší doplněk je obvod pasu. WHO uvádí jako hranici zvýšeného rizika čtyřiadevadesát centimetrů u mužů a osmdesát u žen, jako hranici podstatně zvýšeného rizika sto dva a osmaosmdesát centimetrů.

Ještě lépe vychází poměr pasu k výšce. Systematický přehled studií ze čtrnácti zemí zjistil, že průměrná hraniční hodnota napříč výstupy vyšla na 0,50 pro muže i pro ženy. Praktické sdělení autorů je snadno zapamatovatelné: udržet obvod pasu pod polovinou vlastní výšky.

Ve dvaadvaceti prospektivních analýzách byly poměr pasu k výšce i samotný obvod pasu významnými prediktory častěji než BMI. Průměrná plocha pod křivkou vyšla 0,704 pro poměr pasu k výšce, 0,693 pro obvod pasu a 0,671 pro BMI.

Měření tělesného tuku a jeho přesnost

Přesnější metody existují, ale i ony mají chybu, kterou je dobré znát.

Dvouenergiová rentgenová absorpciometrie má při standardizovaném protokolu technickou chybu měření zhruba 1,9 procenta pro celkovou tukovou hmotu. Platí to ale jen pro ideální podmínky a zaškolenou obsluhu.

Bioimpedance, tedy metoda běžných domácích vah, se od referenční metody liší podstatně. U elitních mladých fotbalistů vycházelo procento tuku z bioimpedance výrazně nižší, konkrétně dvanáct procent proti šestnácti u kategorie do šestnácti let.

Přehledová práce uzavírá, že u volně žijících osob žádný skutečný zlatý standard neexistuje. To je při všech úvahách o hubnutí podstatné, viz text o tom, co je kalorický deficit.

Co říkají odborné společnosti dnes

Americká lékařská asociace přijala v roce 2023 stanovisko, podle kterého je BMI nedokonalý ukazatel, protože nehodnotí tuk přímo. Podstatná je zejména formulace, že index koreluje s množstvím tuku v celé populaci, ale ztrácí předpovědní schopnost, jakmile se použije na jednotlivce.

Doporučení zní používat ho spolu s dalšími ukazateli, tedy s viscerálním tukem, tělesným složením a obvodem pasu. Index podle asociace nemá být jediným kritériem pro odepření úhrady od pojišťovny.

Odborná komise publikovaná v roce 2025 šla dál a zavedla rozlišení mezi klinickou obezitou, tedy samostatným onemocněním s doloženou orgánovou dysfunkcí, a preklinickou obezitou, tedy nadbytkem tuku bez současné dysfunkce. Doporučuje doplnit BMI dalšími mírami. Při hodnotě nad čtyřicet už podle komise další měření k potvrzení nadbytku tuku není nutné.

Šest věcí, které se o BMI obvykle neuvádějí

1. Index vznikl v roce 1832 pro populační statistiku. Ne pro jednotlivce.
2. Ancel Keys ho jen přejmenoval. V roce 1972, po sto čtyřiceti letech.
3. Práh třicet mine většinu lidí s nadbytkem tuku. Citlivost pod padesát procent.
4. Třetina mladých ragbistů měla podle BMI nadváhu. Skutečný tuk to nepotvrdil.
5. Exponent dvě je matematicky sporný. Znevýhodňuje vysoké lidi.
6. WHO navrhuje pro asijské populace nižší prahy. Riziko začíná dřív.

Časté otázky

Jak se BMI počítá?

Hmotnost v kilogramech se dělí druhou mocninou výšky v metrech. Podle WHO začíná nadváha na pětadvaceti a obezita na třiceti.

Proč mi vychází nadváha, když mám málo tuku?

Protože index nerozlišuje tuk, sval a kost. Ve studii mladých ragbistů spadla podle BMI třetina do pásma nadváhy a čtrnáct procent do pásma obezity, ale skutečně nadměrný tuk mělo jen zhruba polovina z nich.

Je BMI vůbec k něčemu?

Ano, jako rychlý screening na úrovni populace. Ztrácí ale předpovědní schopnost, jakmile se použije na jednotlivce, což v roce 2023 konstatovala i Americká lékařská asociace.

Co je lepší ukazatel?

Poměr obvodu pasu k výšce, kde hraniční hodnota vyšla napříč studiemi na 0,50 pro muže i ženy. V prospektivních analýzách předpovídal riziko častěji než BMI.

Jak přesné je měření tuku na váze?

Bioimpedance se od referenční metody liší podstatně. U elitních mladých fotbalistů vycházelo procento tuku z bioimpedance výrazně nižší než z rentgenové absorpciometrie, rozdíl činil několik procentních bodů.

Platí stejné hranice pro všechny?

Ne. Odborná konzultace WHO uvádí, že u asijských populací je riziko značné už při hodnotách pod prahem pětadvacet, a navrhla další orientační body na kontinuu BMI.

Kdo BMI vymyslel?

Belgický statistik Adolphe Quetelet v roce 1832, a to pro popis průměrného člověka v populační statistice. Název body mass index zavedl až v roce 1972 Ancel Keys.

Mohlo by vás zajímat

• Kolik energie tělo vydá mimo trénink, rozebírá text o kalorickém výdeji bez sportu.
• Co skutečně rozhoduje o růstu svalu, popisuje článek o nabírání svalové hmoty.

Text má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření. Zdroje: informační materiály Světové zdravotnické organizace a amerického střediska pro kontrolu nemocí, historická práce o původu indexu v odborném nefrologickém časopise, analýza vzorku NHANES III, systematický přehled poměru pasu k výšce a stanoviska Americké lékařské asociace a odborné komise. Prahy obvodu pasu se z primárního dokumentu WHO nepodařilo otevřít a jsou převzaté z jeho rekapitulace.