Stan a spacák: teplota na štítku předpokládá zimní karimatku

Teplotní údaj na spacáku mlčky předpokládá, že pod ním leží slušná zimní karimatka. Norma, podle které se spacáky měří, totiž testuje na podložce s tepelným odporem, který odpovídá hodnotě R zhruba 4,8. Kdo si pod třísezonní spacák dá letní pěnovku s hodnotou kolem 1,5, dostane úplně jiný výsledek než ten, který má na štítku. A ještě jedna věc, kterou nikdo nečeká: figurína, na které se měří, je oblečená ve spodním prádle a podkolenkách.

Ve zkratce

• Platná norma pro spacáky platí jen do limitní teploty minus dvacet stupňů, výš už měřit nelze.
• Měří se na tepelné figuríně, ne na lidech, a na podložce odpovídající hodnotě R kolem 4,8.
• Rozdíl mezi komfortní a limitní teplotou roste s izolací, od tří stupňů u letního spacáku po skoro osm u zimního.
• Extrémní teplota je v normě popsaná jako bod nebezpečí, který může vést ke smrti.
• Tepelné odpory podložek nad sebou se sčítají, takže dvě dvojky dají zhruba čtyřku.
• Za noc se ve stanu vysráží řádově čtvrt litru vody z dýchání.
• Táboření v lese mimo vyhrazená místa zakazuje lesní zákon, v národních parcích platí samostatný zákaz.

Co znamenají čísla na spacáku

Norma definuje čtyři teploty a jejich význam je přesnější, než se obvykle čte.

U poslední hodnoty norma dodává poznámku, kterou by si měl přečíst každý, kdo podle ní nakupuje: jde o bod nebezpečí, který může vést ke smrti. Není to teplota, na kterou se spacák vybírá.

Rozdíl mezi komfortem a limitem není konstantní

To je nález, který se v článcích o výbavě skoro nikdy neobjeví. Podle tabulky v normě je u málo izolovaného spacáku rozdíl mezi komfortní a limitní teplotou tři stupně, zatímco u zimního skoro osm. Rozdíl mezi limitní a extrémní teplotou roste z devíti stupňů na skoro třiadvacet.

Prakticky: čím teplejší spacák, tím víc na tom záleží, který z těch dvou údajů obchod uvádí.

Pro koho jsou hodnoty definované

Komfortní teplota se vztahuje ke standardní ženě a limitní ke standardnímu muži. Není to marketing ani preference, je to fyziologie promítnutá do výpočtového modelu: menší a lehčí člověk má na kilogram hmotnosti větší povrch, kterým teplo uniká, a zároveň nižší absolutní klidový výdej tepla.

Rozdíl tedy není mezi ženami a muži jako takovými, ale mezi dvěma modelovými tělesnými typy. Konkrétní člověk může být kdekoli mezi tím i mimo.

Karimatka rozhoduje víc, než se čeká

Hodnota R udává tepelný odpor podložky. Od zavedení jednotné zkušební normy se dá číslo jedné podložky přímo srovnat s jiným, což dřív nešlo.

Tahle pásma jsou zvyklost trhu, ne obsah normy. Norma stanovuje, jak se R měří, ne kolik ho na jakou sezonu potřebujete.

Zato jinde má opora přímo v normě: spacáky se testují na podložce, která odpovídá hodnotě R zhruba 4,8. Teplotní údaj na štítku tedy implicitně předpokládá slušnou třísezonní až zimní podložku, a na pěnovce s hodnotou kolem 1,5 nemá smysl očekávat, že spacák dodrží svoji komfortní teplotu.

Proč izolace odspodu

1. Stlačené peří neizoluje. Izolace funguje tak, že vlákna drží nehybný vzduch. Pod ležícím tělem je náplň stlačená na zlomek tloušťky a vzduch v ní není.
2. Země odvádí teplo vedením. Nad tělem je vzduch, mizerný vodič. Pod tělem je zem v přímém kontaktu na velké ploše, a odvádí teplo trvale bez ohledu na vítr.
3. Norma to potvrzuje. Kdyby na podložce nezáleželo, zkušební postup by ji nespecifikoval s tolerancí na setiny.

Praktický důsledek zní jednoduše: při rozhodování, kam dát další peníze a dalších sto gramů, je podložka skoro vždy lepší investice než teplejší spacák. Kdo v noci mrzne v zádech, ale zbytek těla má v pohodě, nemá problém se spacákem.

A jedna levná finta: tepelné odpory vrstev nad sebou se sčítají. Laciná pěnová karimatka pod nafukovací podložkou přidá izolaci, chrání proti propíchnutí a dá se použít jako sedátko.

Stan a kondenzace

Samonosný stan drží tvar sám a stojí i na skále nebo dřevěné plošině, kde nedrží kolíky. Nesamonosný potřebuje napnutí do kolíků nebo oporu o trekové hole, za což je lehčí, ale na tvrdém podkladu se staví hůř.

Dvouplášťová konstrukce má vnitřní stan a nad ním samostatnou nepromokavou plachtu. Vlhkost z dýchání projde vnitřním pláštěm a kondenzuje na spodní straně tropika, odkud stéká dolů, ne na spacák. Proto se drží jako standard pro vícedenní pobyt.

Kolik vody se ve stanu za noc vysráží

Nepozorovatelné ztráty vody dospělého člověka jsou zhruba šest set až osm set mililitrů za den. Za osmihodinovou noc v klidu jde tedy řádově o dvě stě až tři sta mililitrů, tedy zhruba jeden hrnek vysrážený na stěnách. Je to odvozený odhad, ne přímo měřená hodnota.

Stan tedy nemusí protékat, aby v něm ráno bylo mokro. Omezit se to dá takhle:

1. Větrat i v dešti. Průvan odvádí vlhký vzduch dřív, než stihne kondenzovat.
2. Nestavět v nejnižším bodě údolí ani těsně u vody. Tam se v noci drží studený a vlhký vzduch.
3. Nedávat dovnitř mokré věci. Boty a pláštěnka patří do předsíňky.
4. Nevařit uvnitř. Litr převařené vody znamená víc páry, než vydýchá celá posádka za noc, a hrozí otrava oxidem uhelnatým.
5. Nedovolit dotyk obou plášťů. Kde se dotýkají, prosakuje kondenzát dovnitř.
6. Ráno vytřít a plachtu usušit. Mokrý stan je těžký a v batohu namočí zbytek.

Jak si výbavu poskládat obecně, shrnuje starší text o horské turistice.

Kde se v Česku smí přespat

Tohle je část, kde se na diskusních fórech tvrdí ledacos, ale zákon je poměrně jasný.

Lesní zákon v paragrafu dvacet zakazuje v lesích kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa.

V národních parcích platí samostatný zákaz podle zákona o ochraně přírody a krajiny: mimo zastavěné území obcí je zakázáno tábořit i rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody. Obdobné zákazy platí v chráněných krajinných oblastech a v národních přírodních rezervacích.

Právo volného průchodu přes cizí pozemky, které zákon o ochraně přírody dává, se týká průchodu, ne přenocování. To je rozdíl, na kterém stojí většina omylů.

Za vykonávání zakázané činnosti ve zvláště chráněném území lze uložit pokutu do sta tisíc korun.

Kde tedy ano

Na kempu nebo vyhrazeném tábořišti, což je jediná varianta bez otazníků. Na místě vyhrazeném správou národního parku nebo chráněné oblasti, přičemž kde taková místa jsou, uvádí správa příslušného území. A na soukromém pozemku se souhlasem vlastníka, který je potřeba i tam, kde žádný z uvedených zákazů neplatí.

Nouzový bivak při skutečné nouzi, tedy při úrazu, mlze nebo nezvládnutém sestupu, je jiná situace než plánované přespání a posuzuje se samostatně. Není to způsob, jak zákaz obejít.

V odborném tisku existuje výklad, podle kterého lesní zákon zakazuje táboření se stanem, ale nezakazuje prostý bivak bez něj. Není to závazný výklad ani soudní rozhodnutí, správní orgány i vlastníci to posuzují různě a v chráněných územích platí zákaz bez ohledu na tuhle debatu.

Časté otázky

Co znamená komfortní a limitní teplota?

Komfortní je dolní hranice, do které je uživatel v uvolněné poloze na zádech v tepelné rovnováze a na prahu pocitu chladu. Limitní je hranice, při které je ještě v rovnováze stočený do klubíčka. Rozdíl mezi nimi není konstantní: u letního spacáku jsou to zhruba tři stupně, u zimního skoro osm.

Můžu spát na extrémní teplotu?

Ne. Norma ji definuje jako velmi nízkou teplotu, kde hrozí poškození zdraví podchlazením, a výslovně dodává, že jde o bod nebezpečí, který může vést ke smrti. Není to teplota, podle které se spacák vybírá.

Proč mi je v deklarovaném spacáku zima?

Nejčastěji kvůli podložce. Spacáky se podle normy testují na podložce odpovídající hodnotě R zhruba 4,8, takže teplotní údaj na štítku slušnou karimatku předpokládá. Na letní pěnovce s hodnotou kolem 1,5 spacák svoji komfortní teplotu nedodrží. Kdo mrzne v zádech a jinde ne, má problém s podložkou, ne se spacákem.

Dá se karimatka zdvojit?

Ano, tepelné odpory vrstev nad sebou se sčítají. Nafukovací podložka s hodnotou dvě položená na pěnovku s hodnotou dvě dá dohromady zhruba čtyři. Je to nejlevnější způsob, jak se dostat do zimních hodnot, a pěnovka navíc chrání proti propíchnutí.

Proč je ve stanu ráno mokro?

Kvůli kondenzaci, ne kvůli protékání. Teplý vzduch uvnitř nasycený vlhkostí z dýchání se dotkne stěny chlazené zvenku a voda se vysráží. Za noc jde řádově o dvě stě až tři sta mililitrů. Pomáhá větrat i v dešti, nestavět v nejnižším bodě údolí a nevařit uvnitř.

Můžu si postavit stan v lese?

Mimo vyhrazená místa ne. Lesní zákon zakazuje v lesích tábořit mimo vyhrazená místa a v národních parcích, chráněných krajinných oblastech a národních přírodních rezervacích platí samostatné zákazy. Právo volného průchodu přes cizí pozemky se týká průchodu, ne přenocování.

Mohlo by vás zajímat

• Jak se v terénu neztratit, popisuje text o orientaci podle mapy a kompasu.
• Co patří do batohu na delší výšlap, shrnuje článek o výbavě na hory.
• Co dál si pořídit, radí průvodce sportovní výbavou.

Text má informativní charakter a nenahrazuje právní konzultaci. Zdroje: mezinárodní norma pro spacáky ve znění druhého vydání z roku 2022, včetně definic jednotlivých teplot, parametrů zkušební figuríny a podložky a tabulky vztahů mezi teplotami, norma pro měření tepelného odporu kempinkových podložek, norma pro měření odolnosti textilií proti pronikání vody, přehled fyziologických ztrát vody z databáze klinických přehledů, lesní zákon a zákon o ochraně přírody a krajiny včetně ustanovení o zákazech v národních parcích, chráněných krajinných oblastech a národních přírodních rezervacích a o výši pokut. Parametry standardní ženy a standardního muže jsou v příloze normy, kterou se otevřít nepodařilo, a pocházejí ze sekundárních zdrojů, které se v hmotnosti muže rozcházejí. Odhad množství vody vysrážené za noc je odvozený z citovaného rozsahu denních ztrát, ne přímo publikovaná hodnota. Doporučená pásma hodnoty R podle ročního období jsou zvyklost trhu, ne obsah normy. Konkrétní výše pokuty podle lesního zákona za táboření se z otevřených zdrojů ověřit nepodařila. Znění zákona o ochraně přírody bylo dostupné ve verzi z roku 2022 a pozdější novely je namístě ověřit.