Probiotika u sportovců: mění závažnost příznaků, ne počet nemocí

Probiotika u sportovců nesnížila počet nemocí ani počet dnů nemoci, snížila jen skóre závažnosti příznaků. To je z metaanalýzy randomizovaných studií a je to podstatný rozdíl proti tomu, co se o nich běžně tvrdí. Nemocí neubude, jen jsou mírnější. A u výkonu je situace ještě opatrnější.

Ve zkratce

• Mikrobiom sportovců se od nesportujících liší, ale zásluhu má i strava.
• Na sílu nemají probiotika doložený efekt prakticky žádný.
• U vytrvalosti vychází malý efekt s velkým rozptylem.
• U nemocnosti se mění závažnost příznaků, ne počet epizod.
• Účinek je vlastností konkrétního kmene, ne probiotik obecně.
• Významně vycházelo střední dávkové pásmo, ne nejvyšší dávky.
• Australský ústav pro sport je řadí do druhé skupiny, ne mezi doložené doplňky.
• Efekt na slizniční imunitu se objevil až po šesti týdnech podávání.
• Trávicí potíže hlásí na ultramaratonu podle závodu až devět z deseti běžců.

Čím se liší mikrobiom sportovců

Nejcitovanější práce porovnala čtyřicet elitních ragbistů se dvěma kontrolními skupinami zdravých mužů. Vzorky sportovců obsahovaly výrazně pestřejší osazenstvo: dvaadvacet kmenů, osmašedesát čeledí a sto třináct rodů bakterií proti jedenácti kmenům, třiatřiceti čeledím a pětašedesáti rodům u štíhlejších kontrol a devíti, třiatřiceti a jednašedesáti u kontrol s vyšší hmotností. Vyšší pestrost ale nekorelovala jen s tréninkem, korelovala i s příjmem bílkovin a s ukazatelem svalového zatížení.

Šlo přitom o průřezové srovnání, tedy o jeden snímek v čase. Neukazuje, že by pestřejší mikrobiom sám o sobě zvyšoval výkon, ani co je příčina a co následek. Sportovci jedí jinak než nesportující a to samo o sobě mikrobiom mění.

Populární je i příběh jedné bakterie, kterou našli u maratonců ve zvýšeném množství po závodě a která zpracovává laktát. Podaná myším prodloužila běh do vyčerpání zhruba o třináct procent. Mechanismus dává smysl: bakterie používá laktát jako jediný zdroj uhlíku a mění ho na propionát, a podání samotného propionátu prodloužení běhu u myší zopakovalo. Jenže šlo o šestnáct myší a u člověka efekt doložený není. Mezi myší a rekreačním běžcem je v tomhle případě velká vzdálenost, i když příběh zní skvěle.

Co ukazují metaanalýzy o výkonu

Souhrn jednadvaceti randomizovaných studií se šesti sty pětaosmdesáti zdravými účastníky našel malý až střední souhrnný efekt na výkon. U aerobní vytrvalosti byl efekt zřetelnější, u síly horních i dolních končetin se blížil nule a interval spolehlivosti nulu překrýval.

Jedno číslo z téhož souhrnu vypadá působivě, totiž velký efekt na maximální spotřebu kyslíku u cyklistických testů. Jenže interval spolehlivosti u něj je tak široký, že z něj praktický závěr udělat nejde. Opírá se o málo studií s malými vzorky, což je u tohohle tématu obvyklá situace.

Přehled bez metaanalýzy, který zahrnul jednačtyřicet studií s více než dvěma tisíci účastníky, je ještě opatrnější. Jasné zlepšení výkonu nenašel v žádné skupině. U trávicích potíží mělo významný pozitivní výsledek jen zhruba třetina studií, u infekcí dýchacích cest zhruba polovina. Zásahy trvaly od jednoho týdne po jednadvacet a kmeny, formy podání i způsob měření se lišily natolik, že autoři výsledky vůbec neslučovali a otázku nechali otevřenou.

Ty dva souhrny se nevylučují, jen s daty nakládají jinak. Jeden je sloučil a dostal malé číslo s velkou nejistotou, druhý usoudil, že sloučit je nelze. Pro čtenáře z toho plyne, že jistota je tu menší, než jak se o probiotikách mluví na obalech.

Nemocnost: mírnější, ne méně častá

Metaanalýza čtrnácti randomizovaných studií u sportovců našla snížení celkového skóre závažnosti příznaků, výrazněji u profesionálů a u přípravků s jediným kmenem. Neprokázala ale vliv na počet dnů nemoci ani na počet a délku jednotlivých epizod.

To je přesně ten rozdíl, který se v marketingu ztrácí. Kdo si od probiotik slibuje, že v zimě nebude marodit, čeká něco, co data neukazují. Kdo doufá, že proběhlá nemoc bude mírnější, má oporu, byť slabou.

U slizniční imunity vychází efekt jen při delším podávání. V souhrnu osmi studií se čtyřmi sty třiasedmdesáti účastníky byl znatelný při podávání delším než šest týdnů, zatímco u kratších zásahů byl nevýznamný. Ukazatele oxidačního zatížení se zlepšily mírně, ale shodně napříč studiemi.

To má přímý praktický dopad. Kdo si koupí balení na čtrnáct dní, vyzkouší si hlavně to, jestli mu přípravek nedělá nadýmání. Rozhodnout, jestli funguje, za tu dobu nejde.

Stojí za zmínku i to, že stanovisko odborné společnosti mluví o snížení počtu, závažnosti i délky infekcí u vybraných kmenů, zatímco pozdější metaanalýza počet ani délku nepotvrdila. Rozdíl je v tom, že stanovisko shrnuje, co se u jednotlivých kmenů ukázalo, kdežto metaanalýza slučuje studie napříč kmeny. Obojí je poctivé a obojí vede k témuž doporučení: sledovat konkrétní kmen, ne kategorii.

Proč se závěry nedají zobecňovat

Stanovisko mezinárodní společnosti pro sportovní výživu je v tomhle jednoznačné. Přínosy probiotik závisejí na kmeni a na dávce, přípravek má na obalu uvádět rod, druh i označení kmene a odhadované množství každého kmene na konci trvanlivosti.

Výsledek studie s jedním kmenem tedy nelze přenést na jiný kmen téhož druhu, natož na jiný rod. Univerzální dávku stanovisko nestanovuje, minimální účinná dávka se odvozuje od studií konkrétního kmene. V citovaných pracích se pohybovala v širokém rozmezí a podávalo se dva až dvacet týdnů.

Dávka navíc nefunguje podle pravidla čím víc, tím líp. V souhrnu randomizovaných studií vycházelo významně střední dávkové pásmo, zatímco nízké i vysoké dávky ne. Podobně střízlivě je potřeba číst i údaje o dalších doplňcích, u kterých se výsledek jedné práce běžně přenáší na celou kategorii.

Bezpečnost a kam probiotika patří

U zdravých lidí se probiotika považují za bezpečná. Vzácně popsané závažné komplikace, tedy průnik bakterií nebo kvasinek do krve, se týkají kriticky nemocných, lidí s oslabenou imunitou, nedonošených dětí a pacientů se zavedeným centrálním žilním vstupem. Pro rekreačního sportovce to riziko neplatí, ale je dobré vědět, že není nulové pro každého.

Australský ústav pro sport řadí probiotika i prebiotika do druhé skupiny svého rámce, tedy mezi doplňky s teprve vznikající nebo smíšenou vědeckou podporou. V nejvyšší skupině, kde je kofein, kreatin a beta-alanin, probiotika nejsou.

Trávicí potíže při zátěži jsou přitom běžné. U ultravytrvalostních závodů v délce zhruba sedmdesáti až sto šedesáti kilometrů hlásí nevolnost, zvracení, břišní křeče nebo průjem sedmatřicet až devětaosmdesát procent běžců podle konkrétního závodu. Právě proto se probiotika prodávají dobře, i když důkazy pro ně zůstávají smíšené.

Kdy má tedy smysl je zkusit

Odpověď se dá shrnout do jedné věty: kvůli konkrétnímu problému, ne kvůli výkonu. Opakované trávicí potíže při delší zátěži nebo časté onemocnění v období tvrdé přípravy jsou důvod k pokusu, zatímco naděje na lepší časy důvod nejsou.

K tomu patří tři pravidla. Vybírat podle označení kmene, ne podle počtu miliard na obalu. Počítat s tím, že pokus trvá aspoň šest týdnů. A vědět, že lépe doložená cesta k pestřejšímu mikrobiomu vede přes stravu, protože právě s ní pestrost ve studii sportovců korelovala.

Osm omylů o probiotikách

1. Sportovci mají lepší mikrobiom, takže probiotika zlepší výkon. Rozdíl je průřezový a koreluje i se stravou.
2. Probiotika sníží nemocnost. Metaanalýza nenašla vliv na počet epizod ani na dny nemoci.
3. Čím víc miliard v tobolce, tím lepší. Významně vycházelo střední dávkové pásmo.
4. Probiotikum je probiotikum. Účinek je vlastností konkrétního kmene.
5. Pomůžou na sílu. U síly je doložený efekt prakticky nulový.
6. Jsou naprosto bezpečná pro každého. U zdravých ano, u oslabených jsou popsané vzácné komplikace.
7. Dva týdny stačí na vyzkoušení. Efekt na slizniční imunitu se objevil až po šesti týdnech.
8. Jogurt je totéž co probiotikum. Bez označeného kmene a množství to podle kritérií nedoložíte.

Časté otázky

Zlepší probiotika sportovní výkon?

Podle souhrnu jednadvaceti randomizovaných studií jen málo a nejistě. U aerobní vytrvalosti vychází malý efekt s velkým rozptylem, u síly efekt prakticky žádný. Přehled jednačtyřiceti studií jasné zlepšení nenašel v žádné skupině.

Pomáhají probiotika proti nachlazení?

Snižují závažnost příznaků, ne počet nemocí. Metaanalýza u sportovců nenašla vliv na počet epizod ani na počet dnů nemoci, ale celkové skóre závažnosti bylo nižší.

Jaká je správná dávka?

Odvozuje se od konkrétního kmene, univerzální číslo neexistuje. V souhrnu randomizovaných studií vycházelo významně střední dávkové pásmo, zatímco velmi nízké i velmi vysoké dávky ne.

Proč nejde výsledek jedné studie přenést na jiný přípravek?

Protože účinek je vlastností kmene, ne skupiny. Odborné stanovisko proto vyžaduje, aby přípravek uváděl rod, druh i označení kmene a množství na konci trvanlivosti.

Jsou jogurt a kysané zelí totéž co probiotikum?

Ne automaticky. Fermentovaná potravina splňuje definici jen tehdy, když obsahuje doložený kmen v dostatečném množství. Jinak jde o dobrou potravinu, ale ne o probiotikum v odborném smyslu.

Jsou probiotika bezpečná?

U zdravých lidí ano. Vzácné závažné komplikace jsou popsané u kriticky nemocných, u lidí s oslabenou imunitou, u nedonošených dětí a u pacientů se zavedeným žilním vstupem.

Jak dlouho je zkoušet, než se pozná efekt?

Aspoň šest týdnů. V metaanalýze osmi studií se efekt na slizniční imunitu objevil jen při podávání delším než šest týdnů, zatímco u kratších zásahů byl nevýznamný. Balení na čtrnáct dní tedy vyzkouší hlavně snášenlivost, ne účinek.

Komu se probiotika vyplatí zkusit?

Tomu, kdo má opakované trávicí potíže při delší zátěži nebo je v období tvrdé přípravy často nemocný. U ultravytrvalostních závodů hlásí trávicí obtíže sedmatřicet až devětaosmdesát procent běžců, takže jde o reálný problém. Kvůli lepšímu výkonu samotnému důvod není.

Mohlo by vás zajímat

• Co je ve výživě doložené a co jen zní dobře, shrnuje průvodce výživou ve sportu.
• Které potraviny s imunitou skutečně souvisejí a které jen tradičně, připomíná starší text o tom, čím upevníme naši imunitu.
• Proč většina zdravotních tvrzení schválení nezískala, popisuje text o tvrzeních na obalech.

Zdroje

Mikrobiom sportovců. Průřezová observační studie 40 elitních ragbistů proti dvěma kontrolním skupinám po 23 mužích, Gut (2014), s počty zastoupených skupin bakterií i s korelacemi na příjem bílkovin a na ukazatel svalového zatížení; meta-omická analýza stolice maratonců a navazující pokus na 16 myších, Nature Medicine (2019).

Výkon. Systematický přehled a bayesovská metaanalýza vlivu probiotik na výkon, Frontiers in Nutrition (2026), 21 randomizovaných studií a 685 zdravých účastníků, včetně rozdělení podle dávkových pásem; systematický přehled bez slučování dat (2022), 41 studií a 2 189 účastníků, zásahy trvající 1 až 21 týdnů.

Nemocnost a imunita. Metaanalýza randomizovaných studií infekcí horních cest dýchacích u sportovců (2021), 14 zařazených prací; metaanalýza slizniční imunity a oxidačního zatížení (2025), 8 randomizovaných studií a 473 účastníků, s rozdílem podle délky podávání.

Doporučení a bezpečnost. Stanovisko Mezinárodní společnosti pro sportovní výživu k probiotikům, Journal of the International Society of Sports Nutrition (2019), včetně požadavků na označení přípravku a rozsahu dávek a délek podávání v citovaných studiích; přehled bezpečnosti probiotik (2023) a hlášení případů u nemocničních pacientů; rámec doplňků australského ústavu pro sport se zařazením probiotik do skupiny se smíšenou podporou.

Trávicí potíže při zátěži. Přehled ve Frontiers in Nutrition (2025) s podíly běžců hlásících obtíže na ultravytrvalostních závodech.