Judo na olympiádě: od Tokia 1964 k dnešnímu programu
Judo je na olympijských hrách od Tokia 1964, ale jedny hry vynechalo a ženy se na program dostaly až o osmadvacet let později. Mezitím se počet disciplín třikrát změnil, zmizela kategorie bez rozdílu vah a od roku 2000 se hranice vah nehnuly. Kdo chce olympijskému judu rozumět, potřebuje hlavně vědět, co se mezitím stalo s pravidly.
Ve zkratce
- Debut v Tokiu 1964, čtyři mužské disciplíny, 72 judistů z 27 zemí.
- V Mexiku 1968 judo na programu nebylo, od Mnichova 1972 chybělo naposledy.
- Ženy získaly medailové disciplíny až v Barceloně 1992.
- Dnes se jede sedm mužských a sedm ženských vah plus smíšená družstva.
- Japonsko je nejúspěšnější zemí na dvanácti hrách po sobě.
- Jedna země smí mít v jedné kategorii nejvýš jednoho judistu.
Od Tokia 1964 k dnešnímu programu
Judo se na hrách objevilo poprvé v Tokiu 1964 v hale Nippon Budokan. Startovaly čtyři mužské disciplíny, tři váhové a kategorie bez rozdílu vah. Pak přišla přestávka: v Mexiku 1968 judo na programu nebylo a vrátilo se až v Mnichově 1972. Od té doby chybělo naposledy.
Kolik disciplín se kdy jelo
| Hry | Mužské disciplíny | Poznámka |
|---|---|---|
| 1964 | 4 | tři váhy a kategorie bez rozdílu vah |
| 1972 a 1976 | 6 | pět vah a kategorie bez rozdílu vah |
| 1980 a 1984 | 8 | sedm vah a kategorie bez rozdílu vah |
| od 1988 | 7 | kategorie bez rozdílu vah se už nevrátila |
Posledním olympijským vítězem bez rozdílu vah je Japonec Jasuhiro Jamašita z Los Angeles 1984, který finále vyhrál se zraněným lýtkem. Od Soulu 1988 se jede sedm vah a ta nejtěžší je zároveň otevřená shora.
Ženy a osmadvacetiletá pauza
Ženské judo bylo v Soulu 1988 ukázkovým sportem. Medailovou disciplínou se stalo až v Barceloně 1992, a to hned v sedmi váhových kategoriích najednou. Mezi debutem mužů a debutem žen je osmadvacet let.
Kdy se ustálily váhy
Mezi Atlantou 1996 a Sydney 2000 se hranice kategorií posunuly do dnešní podoby. Muži od té doby závodí do 60, 66, 73, 81, 90, 100 a nad 100 kilogramů, ženy do 48, 52, 57, 63, 70, 78 a nad 78. Od roku 2000 se na tom nic nezměnilo a stejné rozdělení platí i pro hry v Los Angeles.
Geesink a zápas, který sport otevřel světu
Nejcitovanější okamžik olympijského juda je z prvního turnaje vůbec. V kategorii bez rozdílu vah porazil Nizozemec Anton Geesink japonského reprezentanta Akia Kaminagu držením kesa-gatame po devíti minutách a třiatřiceti sekundách. Japonsko vyhrálo všechny tři ostatní disciplíny, tuhle prohrálo na domácích hrách.
Geesink nebyl náhodný vítěz. Už v roce 1961 se jako první nejaponský judista stal mistrem světa a titul v roce 1965 obhájil. Tokio 1964 byly zároveň první hry přenášené živě přes družici, takže ten obraz obletěl svět prakticky okamžitě.
Kolem toho zápasu koluje i historka, jak Geesink zvednutou rukou zastavil funkcionáře, který vybíhal slavit dřív, než se soupeři uklonil. Je to pěkná scéna, ale drží ji jediný sekundární zdroj. Stejně tak se neopírá o doklad rozšířený výklad, že prohra srazila japonské judo na kolena.
Jak vypadá olympijský turnaj dnes
Čtrnáct individuálních disciplín a k tomu smíšená soutěž družstev, kterou hry přijaly poprvé v Tokiu 2020. Tým tvoří tři muži a tři ženy, hraje se šest soubojů a postupuje ten, kdo vyhraje čtyři. Při stavu tři tři se losuje jedna váhová kategorie a rozhodne jediný dodatečný zápas. Obě dosavadní družstevní zlata má Francie.
V Paříži 2024 startovalo 372 judistů, polovina mužů a polovina žen, ze sto sedmi zemí, a medaile si rozdělilo šestadvacet z nich. Jak se v judu skóruje a proč tresty nejsou totéž co body, popisují pravidla juda.
Kvalifikace: dva roky, ne jeden turnaj
Na hry se v judu nejede přes jedinou nominační akci. Kvalifikační období trvá dva roky a body se sbírají na turnajích světové tour.
Přímý postup má prvních sedmnáct judistů olympijského žebříčku v každé kategorii. K tomu se rozdělují kontinentální místa, několik míst univerzálních a pořádající země má jistotu ve všech čtrnácti kategoriích.
Nejdůležitější pravidlo celého systému je ale jinde: jedna země smí mít v jedné váhové kategorii nejvýš jednoho závodníka. To je důvod, proč Japonsko nemůže obsadit stupně vítězů celé, i když by na to sílu mělo, a proč se japonská domácí kvalifikace považuje za těžší než samotné hry.
Kdo olympijskému judu vládne
| Země | Zlato | Celkem medailí |
|---|---|---|
| Japonsko | 51 | 104 |
| Francie | 18 | 67 |
| Jižní Korea | 11 | 51 |
| Čína | 8 | 23 |
| Kuba | 6 | 37 |
Japonsko bylo nejúspěšnější zemí juda na dvanácti hrách po sobě a v Tokiu 2020 získalo devět zlatých, což je jeho vlastní rekord. Francouzský odstup je zajímavý svou strukturou: bronzů má Francie víc než Japonsko, zlat třikrát méně.
Jména, která se v přehledech opakují
- Teddy Riner má sedm olympijských medailí z pěti her, z toho tři individuální tituly v nejtěžší kategorii.
- Tadahiro Nomura vyhrál třikrát po sobě nejlehčí kategorii a byl prvním judistou s olympijským hattrickem.
- Rjoko Tani získala medaili na pěti hrách za sebou.
- Waldemar Legień a Lukáš Krpálek jsou jediní, kdo vyhráli ve dvou různých váhových kategoriích.
- Sourozenci Abeovi získali v Tokiu 2020 zlato tentýž den, což se předtím nikomu nepovedlo.
Pravidla, která přepsala podobu turnajů
Kdo srovnává záznamy z devadesátých let s posledními hrami, vidí jiný sport. Není to vývojem stylu, ale několika zásahy do pravidel.
Co zmizelo mezi lety 2010 a 2018
V roce 2010 padlo nejnižší hodnocení koka a začalo omezování úchopů pod pás. V roce 2013 přišel jejich plný zákaz spolu se zákazem většiny útoků rukou na nohy, čímž z olympijského repertoáru vypadla celá rodina technik. Tresty zároveň přestaly přidávat body soupeři a zlatému skóre zmizel časový limit.
Následovalo zkrácení zápasů na čtyři minuty, zrušení hodnocení juko v roce 2017 a postupné omezení role trestů, které od roku 2018 nerozhodovaly ani v prodloužení.
Co se v roce 2025 vrátilo
Balík pravidel z roku 2025 je první krok opačným směrem za patnáct let. Juko se vrátilo jako nejnižší hodnocení, ve zlatém skóre opět rozhoduje rozdíl ve skóre nebo v trestech a hodnocení z řádné doby zůstává na tabuli. Povolený je i úchop pod pásem do výše horní části vnitřního stehna a obrácený ramenní hod, u kadetů ale obojí zůstává trestané.
Praktický dopad na hry: od roku 2013 může zápas v prodloužení trvat prakticky neomezeně, což z olympijského juda udělalo vytrvalostní disciplínu. Které chvaty v téhle podobě sportu opravdu fungují, rozebírá text o judistických chvatech.
Šest tvrzení o olympijském judu, která neobstojí
- Judo je na hrách bez přerušení od roku 1964. V Mexiku 1968 na programu nebylo.
- Ženy judo na hrách vždycky měly. Medailové disciplíny dostaly až v Barceloně 1992.
- Kategorie bez rozdílu vah se jede dodnes. Naposledy v Los Angeles 1984.
- Japonsko může obsadit celé stupně vítězů. Nemůže, jedna země má v kategorii jen jedno místo.
- Zápas má pevnou délku. Prodloužení běží od roku 2013 bez časového limitu.
- Pravidla se jen zpřísňují. V roce 2025 se část omezení poprvé za patnáct let uvolnila.
Časté otázky
Odkdy je judo na olympijských hrách?
Od Tokia 1964, kde se jely čtyři mužské disciplíny. V Mexiku 1968 na programu nebylo a od Mnichova 1972 je součástí každých letních her.
Kdy se na hrách poprvé objevily ženy?
V Soulu 1988 bylo ženské judo ukázkovým sportem a medailovou disciplínou se stalo až v Barceloně 1992, hned v sedmi váhových kategoriích.
Kolik je dnes olympijských disciplín v judu?
Patnáct. Sedm mužských vah, sedm ženských a smíšená soutěž družstev, kterou hry zařadily poprvé v Tokiu 2020.
Jak funguje smíšená soutěž družstev?
Tým tvoří tři muži a tři ženy, hraje se šest soubojů a postupuje ten, kdo vyhraje čtyři. Při stavu tři tři se vylosuje jedna kategorie a rozhodne jediný dodatečný zápas.
Jak se judista kvalifikuje na hry?
Sbíráním bodů na turnajích světové tour po dvouleté kvalifikační období, přímý postup má prvních sedmnáct z olympijského žebříčku. Jedna země přitom smí mít v jedné váhové kategorii nejvýš jednoho závodníka.
Která země má v judu nejvíc medailí?
Japonsko s jednapadesáti zlaty a stočtyřmi medailemi celkem, druhá je Francie. Japonsko bylo nejúspěšnější zemí juda na dvanácti hrách za sebou.
Kdo je nejúspěšnější olympijský judista?
Teddy Riner se sedmi medailemi z pěti her, z toho třemi individuálními tituly v nejtěžší kategorii a dvěma zlaty se smíšeným družstvem.
Proč zmizela kategorie bez rozdílu vah?
Naposledy se jela v Los Angeles 1984 a od Soulu 1988 se program ustálil na sedmi váhových kategoriích, z nichž nejtěžší je otevřená shora. Otevřená kategorie zůstala na mistrovství světa, na hry se nevrátila.
Mohlo by vás zajímat
- Všechno o bojových sportech na jednom místě shrnuje rozcestník bojových sportů.
- Jak si v judu vedlo Česko, shrnuje přehled českých judistů s medailemi.
- Olympijskou cestu karate popisuje text o karate na olympiádě.
- Co se v judu učí děti a odkdy smějí závodit, rozebírá text o judu pro děti.
Zdroje
- Olympics.com o judu
- Mezinárodní federace o nových pravidlech
- Evropská unie juda o kvalifikaci
- JudoInside o finále 1964
Text má informativní charakter.








4 Komentáře
Komentáře jsou uzavřeny.