Barva Eiffelovy věže: červená, žlutá, hnědá a proč se natírá
Eiffelova věž je dnes žlutohnědá, stejně jako v roce 1907, a červená byla jen krátce na začátku. Za svou historii byla natřena dvacetkrát a vystřídala benátskou červeň, červenohnědou, okrovou, pět odstínů žluté i bronzovou hnědou. Natírá se zhruba každých sedm let, ručně štětcem, a hlavním důvodem není vzhled, ale ochrana železa před korozí. Úvahy o návratu k červené, které se objevily v roce 2018, se nenaplnily.
Ve zkratce
- Při montáži se díly natíraly benátskou červení, na světovou výstavu 1889 už věž dostala červenohnědou.
- Od roku 1968 do roku 2019 byla v bronzové hnědé, namíchané výhradně pro ni.
- Při dvacátém nátěru, zahájeném v roce 2019, se vrátila ke žlutohnědé z roku 1907.
- Natírá se v průměru jednou za sedm let, na jednu kampaň padne kolem šedesáti tun barvy.
- Barva se nanáší ve třech odstínech, dole tmavší a nahoře světlejší.
- Stříkat se nesmí, každý natěrač pracuje s ručním štětcem.
Jakou barvu měla věž v historii
Podle chronologie provozovatele věže SETE byla úplně první barva benátská červeň. Nanášeli ji přímo v Eiffelových dílnách v Levallois-Perret na díly, které se v letech 1887 a 1888 montovaly. Pro světovou výstavu v roce 1889 ji ale rychle překryla silná vrstva červenohnědé. Představa, že věž se otevírala jako jasně červená, je tedy nepřesná.
V roce 1892 věž přešla na okrovou hnědou. Před světovou výstavou 1900 zežloutla a dostala pět odstínů od oranžovožluté dole po světle žlutou nahoře. V roce 1907, když bylo jasné, že věž zůstane trvalou součástí Paříže, vybral Gustave Eiffel žlutohnědou. Ta vydržela sedmačtyřicet let a šest nátěrů, jeden z nich zpozdila válka.
Hnědá Eiffelovy věže
V letech 1954 a 1961 se věž natřela hnědočervenou, podle provozovatele nenápadným návratem k raným dobám. Od roku 1968 pak platila barva nazývaná hnědá Eiffelovy věže, bronzový odstín namíchaný jen pro ni, aby ladil s pařížskou krajinou. Vydržela přes padesát let a právě tak si věž pamatuje většina lidí z fotografií.
Dvacátý nátěr: návrat ke žluté
Dvacátá kampaň začala v roce 2019 s cílem mít věž hotovou pro olympijské a paralympijské hry v Paříži 2024. Věž je chráněnou historickou památkou od roku 1964, proto barvě předcházela historická studie pod vedením hlavního architekta historických památek Pierre-Antoina Gatiera, postavená na osmdesáti vzorcích z různých úrovní věže. Vybrala se žlutohnědá z roku 1907, podle provozovatele proto, že odpovídá fasádám pařížských domů.
Kampaň byla výjimečně náročná. Barvy prvních sedmnácti nátěrů obsahovaly olovo, které dnes platí za nebezpečné a jeho odstraňování vyžaduje zvláštní postupy. Na části konstrukce se proto poprvé v historii strhávalo všech devatenáct starých vrstev až na kov. Po nálezu stop olova v areálu se práce v únoru 2021 přerušily a kampaň se protáhla do let po olympiádě. Během her už ale svět viděl věž v nové žlutohnědé.
Proč se věž natírá
Eiffelova věž je z pudlovaného železa, které rezaví. Nátěr je jeho hlavní ochrana před oxidací, znečištěním velkoměsta, ptačím trusem a počasím. Při pravidelném natírání by podle provozovatele železo vydrželo takřka navždy. Sám Eiffel v knize o věži z roku 1900 napsal, že nátěr je základní ochranou kovových staveb a čím pečlivější, tím déle věž vydrží.
Natírá se v průměru zhruba každých sedm let. Mezi dvěma kampaněmi se z věže odhadem odere patnáct tun barvy. Od devadesátých let se navíc nahromaděné vrstvy rychleji rozpadají a hrozí, že přestanou držet, což byl další důvod, proč se při dvacátém nátěru poprvé strhávalo až na původní konstrukci.
Jak se Eiffelova věž natírá
Jedna kampaň podle provozovatele znamená zhruba padesát natěračů specializovaných na práci ve výškách, šedesát tun barvy, 250 tisíc metrů čtverečních natírané plochy a 55 kilometrů záchranných lan. Nejdřív se napnou sítě a lana. Sítě zachytí i odlétající šupinky barvy a od roku 2009 mají fólii proti kapání. Veškeré nářadí včetně kbelíků a štětců je přivázané k opasku nebo zápěstí.
Práce začíná prohlídkou konstrukce a výměnou drobných zkorodovaných dílů. Nejvíc napadená místa se odkryjí a opraví, pak přijde antikorozní základ, druhá antikorozní vrstva a nakonec vrchní barva. Natírá se ručně, tradičním štětcem, stříkání není povolené. Kampaň trvá podle složitosti od osmnácti měsíců po víc než tři roky, protože na příliš studenou konstrukci se natírat nedá a na mokrou barva špatně drží.
Proč je nahoře světlejší
Barva se nanáší ve třech odstínech, nejtmavší dole a nejsvětlejší nahoře. Kdyby měla věž všude stejný odstín, horní část by proti obloze působila tmavší. Odstupňování zajistí, že z ulice vypadá jednolitě. Stejný princip, jen s pěti odstíny, použili už při žlutém nátěru v roce 1899.
Olympijské kruhy na věži
Věž byla v roce 2024 symbolem pařížských her. Olympijské kruhy z recyklované oceli, široké přes 29 metrů a vážící 30 tun, byly nainstalovány mezi první a druhé patro v noci z 6. na 7. června 2024, 49 dní před zahájením. Sundaly se v září téhož roku. Návrh ponechat na věži lehčí verzi kruhů narazil na odpor Eiffelových potomků a památkářů. Jak vypadal olympijský turnaj v jednom ze sportů pařížských her, popisuje text o tom, proč box na olympiádě neřídila žádná federace.
Základní fakta o věži
Věž vznikla pro světovou výstavu 1889 ke stému výročí Francouzské revoluce a stavba trvala dva roky, dva měsíce a pět dní. Měla stát jen dvacet let, zachránily ji vědecké pokusy, hlavně radiové vysílání. Původně měřila 312 metrů. Po instalaci antény pro digitální rozhlas v březnu 2022 měří 330 metrů. V roce 2025 do jejích pater vstoupilo přes 6,7 milionu návštěvníků.
Pět věcí, které se o barvě Eiffelovy věže uvádějí nepřesně
- Při otevření v roce 1889 byla červená. Benátská červeň byla jen na dílech při montáži, na výstavu 1889 už věž dostala červenohnědý nátěr.
- Dnešní barva je z roku 1954. V roce 1954 přišla hnědočervená, bronzová hnědá platila od roku 1968 do roku 2019.
- Věž je bronzová. Po dvacátém nátěru je žlutohnědá, stejně jako v letech 1907 až 1954.
- Věž má jednu barvu. Odstín je odstupňovaný, dole tmavší a nahoře světlejší, v roce 1899 dokonce v pěti odstínech.
- Věž natírají stroje. Natírá se ručně štětcem, stejně jako za Eiffelových časů.
Časté otázky
Jakou barvu má Eiffelova věž dnes?
Žlutohnědou. Při dvacátém nátěru, zahájeném v roce 2019, se věž vrátila k odstínu, který Gustave Eiffel vybral v roce 1907, když bylo jasné, že věž zůstane natrvalo.
Byla Eiffelova věž opravdu červená?
Jen na začátku. Díly se při montáži v letech 1887 a 1888 natíraly benátskou červení, na světovou výstavu 1889 ale věž dostala silnou vrstvu červenohnědé. Pak následovala okrová hnědá, žlutá a různé hnědé.
Jak často se Eiffelova věž natírá?
V průměru zhruba každých sedm let. Za svou historii byla natřena dvacetkrát.
Proč se věž natírá?
Hlavně kvůli ochraně před korozí. Věž je z pudlovaného železa, které rezaví, a nátěr je jeho hlavní ochrana. Eiffel sám psal, že čím pečlivější nátěr, tím déle věž vydrží.
Jak se Eiffelova věž natírá?
Ručně, tradičním štětcem, stříkání se nepoužívá. Zhruba padesát natěračů pracuje na jištění s lany a sítěmi, nejdřív opraví zkorodovaná místa, pak nanese dvě antikorozní vrstvy a vrchní barvu. Na jednu kampaň padne kolem šedesáti tun barvy.
Proč je věž nahoře světlejší než dole?
Barva se nanáší ve třech odstínech, nejtmavší dole a nejsvětlejší nahoře. Proti obloze tak věž působí jednolitě.
Mohlo by vás zajímat
- Historii her od začátku shrnuje text Olympijské hry v kostce.
- Kam v Evropě za pohybem, radí text Aktivní dovolená v Evropě.
