Horská nemoc: riziko v Alpách nedělá túra, ale lanovka

Riziko v Alpách nedělá túra, ale lanovka. Kabina z Chamonix vyveze člověka z tisíce metrů do bezmála tří tisíc devíti set za dvacet minut, tedy o víc než dva a půl kilometru převýšení. To je profil, na který tělo nemá jak zareagovat. Práh, od kterého se u neaklimatizovaného člověka počítá s rizikem, přitom leží kolem dvou a půl tisíce metrů.

Ve zkratce

• Akutní horská nemoc je nepravděpodobná pod zhruba 2400 metry.
• V alpské studii ji mělo 5,8 procenta lidí ve 2850 metrech a 21,9 procenta ve 4559 metrech.
• Rozhoduje spací výška, ne dosažený vrchol.
• Trénovanost nechrání, spíš svádí k rychlejšímu výstupu.
• Hlavním příznakem je bolest hlavy plus alespoň jeden další.
• Porucha koordinace při chůzi je varovný znak otoku mozku.
• U závažných forem nenahradí sestup nic, ani kyslík, ani léky.

Kde problém začíná

Doporučení institucí veřejného zdraví uvádějí jako práh rizika pro neaklimatizovaného člověka zhruba 2450 metrů, odborné příručky formulují totéž opatrněji jako výšku pod 2400 metry, kde je horská nemoc nepravděpodobná. To je běžná výška horských chat a horních stanic lanovek.

Evropská data jsou přitom výrazně střízlivější než ta z velehor. Průřezová studie na 1 370 lidech ve čtyřech chatách v Západních Alpách našla horskou nemoc u 5,8 procenta lidí ve 2850 metrech, u 14,8 procenta v 3650 metrech a u 21,9 procenta ve 4559 metrech.

Spací výška je to, na čem záleží

V téže studii se prevalence přes noc nezměnila na nižších chatách, ale na těch nad 3600 metry výrazně stoupla. Je to jeden z mála přímých dokladů pravidla, které se v horách traduje: rozhoduje, kde spíte, ne kam vylezete. Denní výstup může být klidně vyšší, pokud se spí níž.

Co se v těle děje a jak dlouho to trvá

První reakce je okamžitá: zrychlí se dýchání, klesne oxid uhličitý a vznikne posun vnitřního prostředí, který během dnů kompenzují ledviny. Po zhruba šesti hodinách stoupá hladina hormonu, který řídí tvorbu červených krvinek, a vrcholí kolem dvou dnů.

Vyšší hemoglobin v prvních dnech ale neznamená nové krvinky. Klesá objem plazmy a krev se zahustí. Skutečný nárůst celkové hmoty hemoglobinu se v měřeních objevuje až po týdnu, kdy dělá několik procent. Aklimatizace jako proces zabere první tři až pět dnů a strop, ke kterému se tělo dokáže přizpůsobit, leží kolem 5200 metrů. Co dělá výška s výkonem a proč z ní není zázračný trénink, rozebírá text o tréninku ve výšce.

Jak se to pozná

Akutní horská nemoc znamená bolest hlavy plus alespoň jeden z těchto příznaků: nechutenství, závrať, únava, nevolnost nebo zvracení. Aktuální podoba hodnoticího skóre vyřadila položku porušeného spánku, protože špatné spaní v horách má i spoustu jiných důvodů.

Vážnější formy jsou vzácné, ale zabíjejí. Otok plic se rozvíjí zhruba jeden až čtyři dny po rychlém výstupu a projeví se tlakem na hrudi, kašlem a dušností, která neodpovídá zátěži. Otok mozku nastupuje typicky ve vyšších polohách a jeho spolehlivým časným znakem je porucha koordinace při chůzi. Zvenčí to připomíná opilost.

Jednoduchý test, který zvládne kdokoli

Chůze po pomyslné čáře, pata k patě, deset kroků. Kdo se nedokáže udržet, nemá čekat do rána. U obou závažných forem je jediným spolehlivým opatřením sestup a stav se výrazně lepší už při poklesu o tři sta metrů, u těžších případů o pět set až tisíc.

Co riziko ovlivňuje a co ne

Pod kontrolou máte hlavně rychlost výstupu. Nad třemi tisíci metry se doporučuje posouvat spací výšku nejvýš o pět set metrů za noc a na každých tisíc metrů přidat noc navíc. Z nížiny se nemá první noc spát výš než kolem 2750 metrů.

Trénovanost nechrání. Odborné zdroje to říkají přímo a jedna z prací dokonce našla u vytrvalostních sportovců ve výšce nad 3400 metry riziko spíš vyšší, pravděpodobně proto, že se ženou nahoru rychleji. Nejlepším vodítkem je vlastní reakce z minula, ovšem jen při srovnatelné výšce a srovnatelném tempu výstupu.

Zajímavým zjištěním alpské studie bylo i to, že vyšší znalost problematiky nesouvisela s nižším rizikem. Vědět, co je horská nemoc, tedy nestačí, pokud se podle toho nemění plán. Jak se plán v horách sestavuje, popisuje text o tom, co obnáší plánování hřebenových tras.

Sedm pravidel pro výstup do výšky

1. Nad tři tisíce metrů posouvat spací výšku nejvýš o pět set metrů denně. Na každý tisíc metrů přidat noc navíc.
2. První noc nespat výš než kolem 2750 metrů, když se startuje z nížiny.
3. První dva dny bez tvrdé zátěže a bez alkoholu.
4. Bolest hlavy a jeden další příznak znamená zastavit, ne přidat.
5. Zhoršení, dušnost v klidu nebo vrávorání znamená okamžitý sestup. Bez čekání na ráno.
6. Kdo měl potíže dřív, dostane je znovu při stejném profilu. Řešením je pomalejší výstup, ne lepší kondice.
7. Léky řešit předem s lékařem, ne na chatě. Jsou vázané na předpis a nenahrazují sestup.

Kde se to týká českého turisty

V Alpách jsou rizikem lanovky, které vyvezou člověka nad tři a půl tisíce metrů během několika desítek minut, a chaty, na kterých se pak spí. Typický scénář není horolezecká výprava, ale výlet za výhledem, po kterém následuje noc ve výšce.

V Tatrách je situace jiná. Nejvyšší vrcholy se pohybují kolem 2600 metrů a nespí se na nich, takže horská nemoc je tam okrajová záležitost. Nároky jsou spíš v technice terénu a v počasí, jak ukazuje text o tom, co obnáší via ferrata pro začátečníky.

Kdy k lékaři

Dušnost v klidu, kašel s narůžovělým sputem, zmatenost nebo porucha chůze ve výšce jsou stavy, které vyžadují okamžitý sestup a lékařskou pomoc. Po návratu patří k vyšetření i potíže, které přetrvávají v nížině. Kdo plánuje výstup nad tři tisíce metrů a má chronické onemocnění srdce, plic nebo užívá léky ovlivňující vylučování vody, má to probrat s lékařem předem.

Časté otázky

Od jaké výšky hrozí horská nemoc?

Pod zhruba 2400 metry je nepravděpodobná, jako práh rizika pro neaklimatizovaného člověka se uvádí kolem 2450 metrů. Zásadní je ale to, v jaké výšce se spí.

Ochrání mě před horskou nemocí dobrá kondice?

Ne. Odborné zdroje to uvádějí přímo a jedna z prací našla u vytrvalců ve výšce nad 3400 metry riziko spíš vyšší, protože stoupají rychleji.

Jak dlouho trvá aklimatizace?

Akutní část zabere zhruba tři až pět dnů. Skutečný nárůst hmoty hemoglobinu se objevuje až po týdnu a tělo se dokáže přizpůsobit zhruba do 5200 metrů.

Můžu si na horskou nemoc vzít léky preventivně?

Léky používané k urychlení aklimatizace i k tlumení příznaků jsou vázané na lékařský předpis a indikuje je lékař. Žádný z nich nenahrazuje sestup, jen umožňuje ho zvládnout.

Pomůže proti horské nemoci pití hodně vody?

Dostatečný pitný režim v horách patří k základu, ale horské nemoci nepředchází. Přehnané pití naopak nese vlastní riziko a příznaky se s horskou nemocí pletou.

Je bezpečné jet lanovkou do velké výšky na pár hodin?

Krátká návštěva bývá bez potíží právě proto, že se člověk vrátí dolů spát. Rizikový je až noční pobyt ve výšce nebo návaznost dalšího výstupu.

Mohlo by vás zajímat

• Jak se chránit před sluncem ve vyšších polohách, popisuje text o tom, co obnáší ochrana při sportu na slunci.
• Co si sbalit, aby batoh nesl váhu správně, ukazuje text o tom, jak vybrat batoh na turistiku.
• Ostatní zdravotní rizika při zátěži třídí průvodce zraněními a bolestí.

Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou konzultaci. Zdroje: doporučení instituce veřejného zdraví k cestování do vysokých nadmořských výšek, odborná referenční příručka k výškovým onemocněním, průřezová studie prevalence horské nemoci ve čtyřech chatách v Západních Alpách na 1 370 osobách, konsenzuální podoba hodnoticího skóre akutní horské nemoci, měření hmoty hemoglobinu při pobytu ve velké výšce.