Tanec jako sport

Když tanečnice absolvovaly dvouminutovou choreografii, všechny překročily svůj laktátový práh do devadesáti sekund od jejího začátku. To je docela dobrá odpověď na otázku, jestli je tanec sport. Zajímavější ale je, že tanec vychází v některých srovnáních lépe než klasické formy cvičení, a to zrovna v oblastech, kde by to člověk nečekal.

Ve zkratce

• Tanečnice v měření překročily laktátový práh do devadesáti sekund choreografie.
• Profesionální tanečníci pracují na jevišti v pásmu tvrdé až velmi tvrdé zátěže.
• Sportovní tanec má federaci uznanou olympijským výborem.
• Breaking bylo na hrách v Paříži, na příštích ale nebude.
• V síťové metaanalýze vyšel tanec jako nejúčinnější forma pohybu pro rovnováhu seniorů.
• U profesionálních baletních tanečníků je běžný potlačený klidový energetický výdej.

Co tanec dělá s tělem

Měření ukazují, že jde o přerušovanou zátěž s vysokými špičkami, podobně jako u míčových sportů.

Laktátový práh se překračuje rychle. Ve studii, kde tanečnice tančily dvouminutovou choreografii, překročily všechny účastnice svou individuálně stanovenou hodnotu prahu do devadesáti sekund. Vnímaná námaha přitom silněji souvisela s laktátem než s tepovou frekvencí.

Na jevišti to není lehčí. Měření celého souboru profesionální taneční show ukázalo, že tanečníci pracovali v pásmu tvrdé až velmi tvrdé intenzity, se špičkami přes devadesát procent maximální tepové frekvence, a to v několikaminutových blocích opakovaných během představení.

Náročnost se přitom výrazně liší podle stylu i podle konkrétního tance. U hip hopu proběhla větší část sekvence v mírném aerobním pásmu a intenzita rostla hlavně při skocích. U sportovního tance se jednotlivé tance liší víc než celé kategorie mezi sebou.

Uznání a soutěže

Sportovní tanec má federaci uznanou olympijským výborem, stejně jako například šach. Uznání ale neznamená stálé místo na programu her.

Breaking bylo na programu her v Paříži v roce 2024. Na hrách v Los Angeles v roce 2028 už nebude, protože organizační výbor upřednostnil jiný balík sportů. Je to dobrý příklad toho, jak program funguje: pořadatel může navrhnout vlastní sporty a to, co se objeví jednou, nemusí zůstat. Souvislosti popisuje text o olympijských hrách v kostce.

Zdravotní přínosy: kde tanec vede

Nejsilnější nález se týká rovnováhy. Bayesovská síťová metaanalýza, která porovnala více než čtyři sta studií a devatenáct druhů pohybu, našla u tance největší efekt na celkovou rovnováhu starších lidí ze všech srovnávaných forem.

To dává smysl: tanec kombinuje přenášení váhy, otáčení, změny směru a práci s rytmem, tedy přesně to, co se v běžném cvičení procvičuje málo. Souvislost s prevencí pádů je pak přímá.

U Parkinsonovy choroby vychází taneční terapie z uměleckých intervencí nejlépe, a to napříč ukazateli od hybnosti přes rychlost chůze po délku kroku a takzvané zamrzání chůze. V síťových srovnáních pohybových metod se tanec umísťuje na předních místech v testech chůze a rovnováhy.

Kde je potřeba být opatrný

U deprese si dvě práce protiřečí, a stojí za to to říct nahlas.

Jedna síťová metaanalýza zaměřená na starší populaci zařadila tanec na první místo mezi nefarmakologickými intervencemi. Jiná, mnohem rozsáhlejší metaanalýza pohybu u deprese ale tanec samostatně vůbec nevyhodnotila a na předních místech u ní skončila chůze, běh a jóga.

Rozdíl je hlavně v tom, co která práce zahrnula. Poctivý závěr tedy zní, že tanec u deprese vypadá slibně, ale tvrdit, že je nejlepší, by bylo přehnané.

Podobně u kognitivních funkcí: efekt se ukazuje, ale autoři deštníkového přehledu sami hodnotí celkovou kvalitu důkazů jako slabou.

Rizika, o kterých se mluví málo

Taneční prostředí má vlastní zdravotní problémy a nejsou to jen zvrtnuté kotníky.

Měření u profesionálních klasických tanečníků našlo potlačený klidový energetický výdej zhruba u dvou pětin z nich, u žen navíc spojený s poruchami menstruačního cyklu. Podle autorů jde o systémovou metabolickou supresi, kterou z tělesné hmotnosti poznat nelze.

To je stejný okruh potíží, jaký se popisuje u vytrvalostních sportů pod pojmem nedostatečný příjem energie vůči zátěži. Souvislosti rozebírá rozcestník sportovní výživy.

U zranění je potřeba opatrnost při čtení čísel: udávaná četnost se mezi studiemi liší o víc než řád, protože se liší definice zranění i způsob sledování. Směr je ale konzistentní, převažují přetížení dolní končetiny a zad.

Prevenci a řešení potíží shrnuje rozcestník zranění a bolesti.

Pro koho se tanec hodí

• Pro seniory, kvůli doloženému efektu na rovnováhu a prevenci pádů.
• Pro lidi s Parkinsonovou chorobou, jako doplněk k rehabilitaci.
• Pro ty, koho nebaví opakující se cvičení, protože motivace rozhoduje o setrvání.
• Jako doplněk k vytrvalostnímu tréninku, kvůli změnám směru a koordinaci.
• Pro děti, jako všestranná průprava před specializací.
• Opatrně u výkonnostního baletu, kde je riziko nedostatečného příjmu energie reálné.

Šest tvrzení o tanci, která je třeba upřesnit

1. Tanec není sport. Tanečnice překročily laktátový práh do devadesáti sekund.
2. Je to lehká aktivita. Profesionálové pracují v pásmu tvrdé až velmi tvrdé zátěže.
3. Breaking je olympijský sport. Na hrách v Paříži byl, na příštích nebude.
4. Tanec je nejlepší na depresi. Jedna práce ho dala první, jiná ho nehodnotila vůbec.
5. Zlepší kognitivní funkce. Efekt se ukazuje, ale kvalita důkazů je slabá.
6. Tanečníci jsou vzorem zdraví. U profesionálů je běžná metabolická suprese.

Časté otázky

Je tanec sport?

Z hlediska zátěže rozhodně. V měření překročily všechny tanečnice svůj laktátový práh do devadesáti sekund od začátku dvouminutové choreografie a profesionální tanečníci pracují na jevišti v pásmu tvrdé až velmi tvrdé intenzity se špičkami přes devadesát procent maximální tepové frekvence. Sportovní tanec má navíc federaci uznanou olympijským výborem.

Byl tanec na olympijských hrách?

Breaking bylo na programu her v Paříži v roce 2024. Na hrách v Los Angeles v roce 2028 už nebude, protože organizační výbor upřednostnil jiný balík sportů. Ukazuje to, jak program funguje: pořadatel může navrhnout vlastní sporty a jednorázové zařazení nezaručuje pokračování.

Co tanec doloženě zlepšuje?

Nejsilnější nález se týká rovnováhy u starších lidí, kde tanec v síťové metaanalýze více než čtyř set studií vyšel jako nejúčinnější z devatenácti srovnávaných forem pohybu. Doložené je i zlepšení tělesné funkce seniorů a u Parkinsonovy choroby má taneční terapie z uměleckých intervencí nejvýraznější efekt.

Pomáhá tanec proti depresi?

Vypadá slibně, ale výsledky se rozcházejí. Jedna síťová metaanalýza zaměřená na starší populaci ho zařadila mezi nefarmakologickými intervencemi na první místo, jiná a rozsáhlejší práce o pohybu a depresi ale tanec samostatně vůbec nevyhodnotila. Tvrdit, že je nejlepší, by proto bylo přehnané.

Který taneční styl je nejnáročnější?

Záleží víc na konkrétním tanci než na kategorii. U sportovního tance se jednotlivé tance liší v nároku na kyslík víc než latina a standard jako celky. U hip hopu proběhla větší část sekvence v mírném aerobním pásmu a intenzita rostla hlavně při skocích.

Jsou tanečníci ohroženi zraněními?

Ano, převažují přetížení dolní končetiny a zad. Udávaná četnost se ale mezi studiemi liší o víc než řád, protože se liší definice zranění i způsob sledování, takže konkrétní čísla je potřeba brát opatrně.

Co je metabolická suprese u tanečníků?

Stav, kdy tělo dlouhodobě snižuje klidový energetický výdej při nedostatečném příjmu energie vůči zátěži. Měření u profesionálních klasických tanečníků ho našlo zhruba u dvou pětin z nich, u žen navíc ve spojení s poruchami menstruačního cyklu. Podstatné je, že se z tělesné hmotnosti poznat nedá.

Mohlo by vás zajímat

• Souvislosti příjmu energie a zátěže shrnuje průvodce výživou ve sportu.
• Práci s rozsahem pohybu popisuje text o mobilitě a rozsahu pohybu.

Text má informativní charakter a nenahrazuje doporučení lékaře ani trenéra. Zdroje: měření laktátové odezvy při taneční choreografii, měření zátěže profesionálního tanečního souboru, studie fyziologie hip hopu a sportovního tance, seznam federací uznaných olympijským výborem, síťové metaanalýzy vlivu pohybu na rovnováhu a na Parkinsonovu chorobu, deštníkový přehled vlivu tance na kognici a měření klidového energetického výdeje u klasických tanečníků.