Jaké sporty jsou nejméně oblíbené?

Chybějící sportoviště uvádí jako důvod, proč nesportuje, jen zhruba pět procent Evropanů. Nedostatek času uvádí čtyřicet jedna procent. To je docela silný argument proti představě, že za nízkou účastí ve sportu může hlavně infrastruktura. A je to jen jedno z čísel, která obracejí běžnou úvahu o tom, proč jsou některé sporty na okraji.

Ve zkratce

• Nejmenší svazy v Česku mají řádově stovky členů.
• Golf má v evidenci víc členů než lední hokej.
• Šachy mají víc evidovaných členů než házená nebo jezdectví.
• Hlavní bariérou účasti je čas, ne peníze ani sportoviště.
• Česko má nejvyšší podíl lidí v Evropě, kterým chybí parťák.
• Členů sportovních klubů v Evropě ubývá, ale mládeže v Česku přibylo.

Jak se popularita vůbec měří

Než se dostaneme k pořadí, patří sem jedna zásadní výhrada.

Údaje o členské základně vedou jednotlivé svazy a sdružení je pouze sbírá. Statistika má informativní charakter a není oficiálním počtem sportujících. Jeden člověk se v ní může počítat vícekrát, pokud je členem více klubů, a jednotlivé svazy vykazují různě podrobně.

Rozlišovat je proto potřeba tři různé věci: kolik lidí je v evidenci svazu, kolik lidí daný sport skutečně dělá, a kolik lidí ho sleduje. Popularita divácká a účastnická spolu souvisejí volně.

Kdo je v Česku na okraji

Nejmenší svazy mají členů jako jedna škola. Střelba z kuše, boby a skeleton, rychlobruslení, skiboby, saně nebo curling se pohybují v řádu stovek osob a jednotek až desítek oddílů.

Zajímavé je, že mezi „malými“ sporty jsou i takové, které mají v televizi velký prostor. Boby, skeleton nebo saně sledují statisíce lidí při zimních hrách, ale dělá je u nás pár set. Divácká popularita se do členské základny nepřelévá, protože jde o sporty s obrovskou bariérou vstupu: dráha, materiál, výcvik.

Opačným směrem to platí u golfu. Ten má v evidenci víc členů než lední hokej, přestože se mu v médiích věnuje nesrovnatelně méně prostoru.

Šachy jako zvláštní případ

Šachový svaz vykazuje víc členů než například házená, jezdectví nebo kuželky. Ukazuje to, jak zavádějící je posuzovat sport podle toho, jestli u něj teče pot.

Institucionálně jsou šachy uznaným sportem s vlastní federací uznanou olympijským výborem, jak rozebírá text o šachu jako sportu.

Proč lidé nesportují

Tady jsou data z evropského šetření překvapivě jednotná napříč zeměmi.

• Nedostatek času uvádí zhruba čtyřicet procent lidí, s velkým odstupem nejčastěji.
• Chybějící motivace nebo zájem zhruba čtvrtina.
• Zdravotní potíže zhruba sedmina.
• Přílišná nákladnost zhruba desetina.
• Nechuť k soutěžení a strach ze zranění jednotky procent.
• Chybějící sportoviště v okolí jen zhruba pět procent.

Poslední bod stojí za zdůraznění, protože jde proti běžné veřejné debatě. Aspoň desetina lidí uvádí chybějící infrastrukturu jen ve třech zemích Evropské unie. Stavět haly tedy samo o sobě účast ve sportu nezvedne.

Cena je bariérou selektivní. Mezi lidmi, kteří mají většinu času potíže zaplatit účty, označuje sport za příliš drahý zhruba pětina, mezi těmi bez finančních potíží jen zhruba sedmina toho podílu. Tatáž skupina zároveň častěji uvádí chybějící motivaci.

Česká zvláštnost

Česko vychází z evropského srovnání nadprůměrně. Podíl lidí, kteří nikdy necvičí ani nesportují, je výrazně pod evropským průměrem a za pět let se snížil o patnáct procentních bodů. U nesportovní pohybové aktivity, tedy třeba jízdy na kole z místa na místo nebo zahradničení, je Česko dokonce nejlepší v Evropě.

Jedna položka ale vyčnívá opačně. Odpověď „nemám kamarády, se kterými bych sportoval“ uvádí v Česku zhruba desetina lidí, nejvíc ze všech zemí Evropské unie. Průměr je zhruba poloviční.

To je docela konkrétní vodítko: u nás nechybí ani tak zařízení, jako spíš skupina. Sporty, které fungují jako komunita, mají proto v českém prostředí výhodu, kterou individuální aktivity nemají.

Co se s tím dá dělat

Z dat plyne několik věcí, které fungují lépe než obecné výzvy ke sportování.

Snížit časovou náročnost je nejúčinnější páka, protože čas je nejčastější bariéra. Aktivity, které jdou zařadit do cesty do práce nebo do krátkého okna, mají navrch.

Řešit vstup do skupiny, protože v Česku je nedostatek parťáků nejsilnější v Evropě. Začátečnické skupiny a otevřené tréninky odstraňují bariéru, kterou peníze ani hala neřeší.

Cílit podporu na ty, kdo ji potřebují. Přehled financování komunitního sportu upozorňuje, že poukazovací systémy a granty často víc pomáhají rodinám s vyššími příjmy než těm, pro které je cena skutečnou překážkou.

U dívek a žen počítat s dalšími bariérami, mezi které přehledy řadí nízkou vnímanou pohybovou kompetenci a chybějící podporu okolí. Vícesložkové programy tam vycházejí lépe než jednoduchá opatření.

Kde začít s pohybem bez klubu a vybavení, ukazuje text o cvičení doma bez vybavení.

Sporty, které mizí z olympijského programu

Zvláštní kategorií jsou sporty, které z programu her vypadly. Program není pevný: pořadatel může navrhnout vlastní balík sportů a to, co se objeví jednou, nemusí zůstat.

Nejnovějším příkladem je breaking, které bylo na hrách v Paříži a na následujících už není. Souvislosti popisuje text o taneční zátěži a soutěžích a fungování celého systému text o olympijských hrách v kostce.

Pro malé sporty to má tvrdý dopad. Vypadnutí z programu obvykle znamená pokles zájmu médií, sponzorů i veřejné podpory, což se projeví na členské základně s odstupem několika let.

Šest omylů o oblíbenosti sportů

1. Lidé nesportují, protože chybí sportoviště. Uvádí to jen zhruba pět procent.
2. Hlavní překážkou jsou peníze. Nejčastější odpovědí je nedostatek času.
3. Co je vidět v televizi, to lidé dělají. Boby a saně sleduje mnoho lidí, dělá pár set.
4. Členská základna říká, kolik lidí sport dělá. Je to evidence svazů s dvojím započtením.
5. Hokej je u nás druhý nejrozšířenější. V evidenci má golf členů víc.
6. Šachy nejsou sport, tak nemají členy. Mají jich víc než házená nebo jezdectví.

Pravidla desítek sportů od halových po přesnostní disciplíny srovnává přehled pravidel sportů.

Opačný pohled, tedy kolik Čechů sportuje a co dělají nejraději, přináší text Češi a sport.

Časté otázky

Které sporty mají v Česku nejméně členů?

Podle evidence sportovních svazů se v řádu stovek osob a jednotek až desítek oddílů pohybují například střelba z kuše, boby a skeleton, rychlobruslení, skiboby, saně nebo curling. Jde ale o evidenci svazů, ne o počet lidí, kteří sport skutečně dělají.

Proč mají některé sporty tak málo členů?

Nejčastěji kvůli bariéře vstupu. Sporty jako boby nebo skeleton vyžadují speciální dráhu, materiál a výcvik, takže je nelze začít dělat spontánně, i když je při zimních hrách sleduje mnoho lidí. Divácká popularita se proto do členské základny nepřelévá.

Je hlavní překážkou sportování nedostatek sportovišť?

Není. V evropském šetření uvedlo chybějící vhodnou infrastrukturu v okolí jen zhruba pět procent lidí a aspoň desetina jen ve třech zemích. Nejčastější bariérou je nedostatek času, který uvádí zhruba čtyřicet procent, následuje chybějící motivace nebo zájem.

Je sport moc drahý?

Pro část lidí ano, ale ne plošně. Mezi lidmi, kteří mají většinu času potíže zaplatit účty, označuje sport za příliš drahý zhruba pětina, zatímco mezi těmi bez finančních potíží výrazně méně. Cena je tedy bariéra selektivní, ne obecná.

Jak si Česko stojí v evropském srovnání?

Nadprůměrně. Podíl lidí, kteří nikdy necvičí ani nesportují, je výrazně pod evropským průměrem a za pět let se snížil o patnáct procentních bodů. U nesportovní pohybové aktivity, například jízdy na kole z místa na místo, je Česko dokonce nejlepší v Evropské unii.

Co Čechům ve sportu chybí nejvíc?

Parťák. Odpověď, že nemají kamarády, se kterými by sportovali, uvádí v Česku zhruba desetina lidí, nejvíc ze všech zemí Evropské unie a zhruba dvojnásobek evropského průměru. Aktivity fungující jako komunita mají proto u nás výhodu.

Znamená členská základna, kolik lidí sport dělá?

Neznamená. Statistika členské základny má podle samotného sdružení informativní charakter, jeden člověk se v ní může počítat vícekrát, pokud je členem více klubů, a jednotlivé svazy vykazují různě podrobně. Je to evidence, ne měření účasti.

Mohlo by vás zajímat

• Institucionální postavení šachu rozebírá text o šachu jako sportu intelektuálů.
• Fyziologickou náročnost tance popisuje text o tanci jako sportu.

Text má informativní charakter. Údaje o členské základně jsou evidencí svazů k uvedenému období, ne měřením počtu sportujících, a mohou obsahovat vícenásobné započtení. Zdroje: evropské šetření o sportu a pohybové aktivitě, ročenka sportovního sdružení se statistickým šetřením členské základny, přehled financování komunitního sportu a přehled bariér pohybové aktivity u žen a dívek.