Pravidla juda: ippon, waza-ari a návrat yuko

Trest v judu nikdy není skóre. Pravidla to říkají výslovně: zápas nemůže být rozhodnut jedním ani nasčítanými shido, dokud se nedojde až k diskvalifikaci. Na tabuli se objevují jen technická hodnocení. Právě tenhle detail vysvětluje, proč se zápas s vedením na tresty přesto protáhne do zlatého skóre.

Ve zkratce

• Pravidla vydává Mezinárodní judistická federace a upravuje je v olympijských cyklech.
• Zápas trvá čtyři minuty čistého času ve všech kategoriích.
• Skóre má tři úrovně: ippon, waza-ari a yuko.
• Dvě waza-ari opět dělají ippon, což roky neplatilo.
• Yuko se do skóre vrátilo po osmiletém zrušení a na zemi mu stačí pět sekund držení.
• Úchop pod pásem je povolený po horní okraj vnitřní strany stehna, níž je zakázaný.
• Na oficiálním vážení dospělých není žádná tolerance, na náhodném v den soutěže je pět procent.
• Zlaté skóre nemá časový limit a přenášejí se do něj i tresty.

Kdo pravidla vydává

Pravidla juda vydává Mezinárodní judistická federace a upravuje je vždy na začátku olympijského cyklu. Uvnitř cyklu se sada ještě jednou reviduje po seniorském mistrovství světa a poté už zůstává neměnná až do olympijských her.

Kromě hlavního dokumentu existuje ještě výkladová příručka k rozhodcovským pravidlům. Ta je ale starší, takže při rozporu má přednost hlavní soutěžní dokument. Federace navíc před každou sezónou vydává potvrzení, co se mění, a u posledního cyklu k tomu uvedla, že pravidla zůstávají v podstatě nezměněná a přidává se jen několik vyjasnění.

Olympijský turnaj dnes tvoří sedm mužských a sedm ženských vah a smíšená družstva a jedna země smí mít v kategorii nejvýš jednoho judistu. Jak se program od debutu v Tokiu 1964 měnil, popisuje text o judu na olympiádě.

Zápasiště a délka zápasu

Každé soutěžní tatami se dělí na dvě zóny v dostatečně kontrastních barvách: zápasovou plochu a bezpečnostní plochu. Jednotlivé žíněnky měří jeden krát dva metry při tloušťce pět centimetrů a jsou z lisované pěny.

Zápas trvá čtyři minuty čistého času, a to shodně u seniorů, juniorů i kadetů, u jednotlivců i ve smíšených týmech. Každý závodník má nárok na deset minut odpočinku mezi zápasy a pravidla doporučují, aby stejné časy používaly i národní federace.

Na hranici časového signálu platí jedno přesné pravidlo: technika zahájená nejpozději v poslední sekundě platného času se počítá, ale cokoli po signálu už ne, i kdyby rozhodčí zápas ještě neukončil. Výjimkou je držení zahájené v řádné době, kvůli kterému se čas prodlouží, dokud se držení nedokončí nebo nepřeruší.

Ippon a jeho čtyři kritéria

Ippon je nejvyšší hodnocení a zápas jím okamžitě končí. Aby se udělil, musí být splněna čtyři kritéria najednou: rychlost, síla, dopad na záda a dovedná kontrola až do konce dopadu.

Musí přitom jít o techniku z uznané klasifikace nebo o její schválenou variantu. Pouhý pád a překulení bez zřetelné techniky nestačí.

Zvláštní případ je takzvaný most. Ippon se udělí i tehdy, když soupeř po hodu dobrovolně udělá most, tedy dotkne se tatami hlavou a jednou nebo oběma nohama. Pravidla u tohoto ustanovení uvádějí důvod přímo: jde o ochranu krční páteře, aby se nikdo nesnažil z techniky za každou cenu vykroutit.

Na zemi je ippon držení dvacet sekund, dvojí a vícenásobné plácnutí rukou nebo nohou, zvolání o vzdání se, nebo ztráta vědomí následkem držení, škrcení či páky. Páčení a dušení samy na bodové stupnici nefigurují: vedou buď ke vzdání, nebo ke ztrátě vědomí, a obojí je rovnou ippon.

Uznaná klasifikace Kódókanu má sto technik, z toho osmašedesát hodů, a v olympijských zápasech mezi nimi vedou techniky nohou. Které body přinášejí nejčastěji, rozebírá text o chvatech v judu.

Waza-ari

Waza-ari se udělí při dopadu více než devadesát stupňů od osy ramen, ale ne na záda. Hodnotí se pouze poloha ramene, i když je loket venku.

Uděluje se také v situaci, kdy nejsou plně naplněna všechna čtyři kritéria ipponu. Na zemi je to držení deset sekund a víc, ale méně než dvacet.

Dvě waza-ari v jednom zápase dělají ippon a rozhodčí to vyhlásí příslušným povelem. Jde o návrat k dřívějšímu stavu, protože v předchozím cyklu se waza-ari nesčítaly.

Návrat yuko

Tady se dostáváme k nejzajímavější změně, kterou judo v posledních letech udělalo.

Pro cyklus 2017 až 2020 bylo yuko zrušeno. Federace tehdy uvedla, že zůstanou jen ippon a waza-ari, hodnota waza-ari pohltila dřívější yuko a waza-ari se navíc přestala sčítat. Odůvodněním bylo zjednodušení skóre.

Po osmi letech se yuko vrátilo jako třetí úroveň skóre. Bodování na zemi má proto dnes tři časové hranice místo dvou:

Kdy se yuko uděluje v postoji

Vymezení je poměrně přesné. Yuko je dopad na bok v devadesáti stupních nebo více směrem dopředu, dopad na horní část zad, dopad na bok na ose ramen a jeden loket nebo jedna ruka, dopad na obě hýždě, dopad na jednu hýždi a dopad na krk.

Yuko se naopak nepřizná, pokud se přední část břicha, přední strany obou kyčlí nebo obě kolena dotknou žíněnky dřív nebo současně s dopadem na bok.

Yuko se počítají, ale nesčítají se do waza-ari. Tři yuko tedy nejsou nic víc než tři yuko. Judo proto není bodovací sport, ve kterém by se vyhrávalo součtem, ale sport, ve kterém rozhoduje lepší jednotlivé skóre. Jak se to řeší v jiném úpolovém sportu, ukazuje text o pravidlech zápasu.

Tresty a proč nejsou skóre

Systém má tři stupně a pravidla je vypisují hned v úvodu příslušného článku. Dvě shido jsou varování, třetí znamená diskvalifikaci s možností pokračovat v soutěži. Vedle toho existuje přímá diskvalifikace, také s možností pokračovat, a nejtěžší varianta, po které závodník v soutěži pokračovat nesmí. Zápas tím končí a vyhrává soupeř na ippon.

Rozlišuje se ale, co bylo důvodem. Za nebezpečné techniky může závodník v soutěži dál pokračovat. Za jednání proti duchu juda pokračovat nesmí a zůstává na pozici, které dosáhl v pavouku. Ve skupině se jeho zbývající zápasy počítají jako výhra soupeře na ippon.

Před udělením diskvalifikace se rozhodčí musí poradit s vedoucím rozhodčím nebo supervizorem a vyplnit formulář. A shido se může překlopit na diskvalifikaci, pokud jde o zjevně nesportovní jednání; pravidla jako příklad uvádějí opakované šlapání soupeři na nohu kvůli hodu nebo prudké odstrčení tváře při snaze uniknout z držení.

Zvláštní situace nastane, když tři shido dostanou oba závodníci. Pak jsou oba považovaní za prohravší, výsledek se zapíše nula nula, a ve finále skončí oba druzí, takže se zlatá medaile neudělí. V boji o bronz i v semifinále obsadí oba pátou příčku.

Za co se nejčastěji trestá

Nejčastějším důvodem je pasivita a negativní postoj. Následuje falešný útok, tedy situace, kdy útočník nemá úmysl hodit: útočí bez úchopu nebo úchop hned pustí, opakovaně naznačuje bez narušení rovnováhy soupeře, dá nohu mezi nohy soupeře, aby zablokoval útok, nebo nemá reálnou možnost hodit.

Dále je to nezahájení útoku do pětačtyřiceti sekund po zaujetí běžného úchopu při pozitivním vývoji, úmyslné opuštění zápasové plochy, položení ruky, paže nebo nohy přímo na obličej soupeře, úmyslné vyhýbání se úchopu a používání úchopu jen k blokování nebo k tlačení soupeře do předklonu. U opuštění plochy pravidla upřesňují, kde ještě závodník je: v postoji stačí mít jednu nohu uvnitř, na zemi stačí, aby uvnitř byla část těla.

Samostatnou kapitolou je zdržování. Sem patří i to, když se závodník po ukončené akci rychle nepostaví, nevrátí se okamžitě na výchozí pozici nebo si nadměrně dlouho upravuje vlasy či judogi. První takové jednání se netrestá, rozhodčí na ně jen upozorní, každé další už znamená shido.

Zakázané chvaty a úchopy

Nejvíc zkreslovaná věc posledního cyklu je úchop pod pásem. Povolený je, ale jen po horní okraj vnitřní strany stehna, a je-li použitý negativně, následuje shido. Cokoli od téhle linie dolů, tedy zaháknutí nohy rukou nebo paží, chytání nohy, úchop kalhot a dotyk nohy, je zakázané. Rozdíl mezi postojem a prací na zemi se drží i u úchopů uvnitř judogi: v postoji je povolený úchop dovnitř rukávu, ale ne dovnitř nohavice.

Seznam technik, za které následuje přímá diskvalifikace, má společného jmenovatele: riziko zranění krku a páteře. Pravidla to uvádějí přímo jako odůvodnění.

Patří sem páka na jiný kloub než loket, páka nebo škrcení v postoji bez hodu nebo s hodem s vyšším rizikem zranění, kde bránící se nemá možnost úniku, páka na rameno a podebrání stojné nohy zevnitř, když je soupeř za útočníkem.

Zvláštní kategorií je takzvané noření hlavou dopředu a dolů při některých technikách. Je to diskvalifikace za nebezpečnou techniku, po které ale závodník smí v soutěži pokračovat.

Právě úchop za nohavici patří k hlavním rozdílům proti příbuznému sportu, kde je běžnou technikou a kde se boj na zemi bez postupu nepřerušuje. Oba sporty vedle sebe staví srovnání juda a brazilského jiu-jitsu.

U kadetů platí tři zákazy navíc

Kadeti do osmnácti let nesmí použít hlavu k hodu ani k obraně a nehodnotí se jim obrácená varianta seoi-nage, za kterou útočník dostane shido. Důvod je v pravidlech napsaný doslova: útočník se při téhle variantě odvrací od soupeře, který nemá možnost provést ukemi, a někdy dopadá šíjí na tatami.

Kdo v kadetském věku startuje na juniorské nebo seniorské soutěži, řídí se pravidly té věkové kategorie, do které soutěž patří. Jak se posuzuje náraz do hlavy a kdy se smí vrátit ke sportu, rozebírá samostatný text o otřesu mozku ve sportu.

U mladších dětí jsou omezení ještě přísnější. Soutěžit se smí nejdřív v roce, kdy dítě dovrší sedm let, a první zkouška na pás obsahuje jen pády, žádný hod. Co to znamená pro rodiče, shrnuje text o judu pro děti.

Zlaté skóre a videopomoc

Nemá-li po čtyřech minutách ani jeden závodník technické skóre, nebo je mají shodné, zápas pokračuje ve zlatém skóre. Děje se to bez ohledu na počet shido, což je právě ten důsledek pravidla, že trest není skóre.

Zlaté skóre nemá časový limit, mezi řádnou dobou a jeho začátkem není přestávka a dosavadní skóre i tresty se do něj přenášejí a zůstávají na tabuli. Vyhrát ho lze technickým skóre, diskvalifikací soupeře nebo jeho odstoupením. Začne-li ve zlatém skóre držení, dostane útočník po pěti sekundách yuko a zápas končí.

Kdo smí požádat o videopomoc

Za všechna rozhodnutí během zápasu odpovídají vedoucí rozhodčí a supervizor. Musí zasáhnout kdykoli hodnocení neodpovídá pravidlům, a to okamžitě a bez zaváhání. Pokud se ale neshodnou a situace není jasná, k zásahu nedojde a pokračuje se dál.

Povinně se přezkoumává každé rozhodnutí, kterým zápas končí, a dále situace protiútoků. O použití systému nesmí požádat nikdo jiný než rozhodčí, vedoucí rozhodčí a supervizor, tedy ani trenér. Ten smí jen požádat o dodatečné zhlédnutí technické situace svého závodníka, a to až o přestávce nebo po finálovém bloku.

V Česku je to v jednom bodě jinak, a stojí za to o tom vědět. Svaz má vlastní úpravu trenérské výzvy, která dává jednu výzvu na zápas a vztahuje se na taxativně vymezené situace. Kdo tedy sleduje domácí soutěž a pak mezinárodní turnaj, vidí dva různé režimy.

Váhové kategorie a vážení

U žen jsou kategorie do 48, 52, 57, 63, 70 a 78 kilogramů, nad 78 kilogramů a otevřená kategorie. U mužů do 60, 66, 73, 81, 90 a 100 kilogramů, nad 100 kilogramů a otevřená kategorie. Hranice se počítají včetně, kategorie do 52 kilogramů tedy znamená přes 48,0 až včetně 52,0. Kadetské kategorie jsou odstupňované jinak, je jich osm, a platí pro ně navíc zvláštní omezení technik. Žádný závodník mladší patnácti let se oficiální mezinárodní soutěže zúčastnit nesmí.

Vážení má dva různé režimy a právě tohle se běžně plete. Oficiální vážení je den před soutěží, u juniorů a dospělých bez jakékoli další tolerance. U kadetů je povolených 200 gramů, ale jen jako kompenzace za to, že si nesmějí svléknout spodní prádlo. Na váhu smí každý během oficiálního vážení jen jednou, přičemž předtím je otevřené neoficiální vážení na stejných vahách, kde se počet pokusů neomezuje.

Druhý režim je náhodné vážení v den soutěže a tam je tolerance pět procent. Zajímavé je, že vyřazuje i podvážení, tedy nejen toho, kdo je nad limitem.

Co se ví o shazování váhy

Přehledová studie z roku 2024, která zmapovala 53 prací, uvádí, že rozšíření rychlé redukce hmotnosti bylo mezi 40 a 92,9 procenta, a po vyloučení nejtěžších kategorií přibližně 89 procent. Závodníci typicky snižovali hmotnost asi o pět procent, v rozmezí od tří do víc než deseti procent.

Autoři popisují i rizika, tedy vyšší pravděpodobnost infekčního onemocnění a možný vznik poruch příjmu potravy, protože nízkoenergetické metody zasahují do emočního fungování. Jejich doporučení je jednoznačné: kvůli rizikům se tahle praxe nedoporučuje. Táž práce sice uvádí, že při době na zotavení nad čtyři hodiny nebyly pozorované negativní dopady na výkon, ale to je nález o výkonu, ne o zdraví.

Co se kontroluje před zápasem

Každý závodník musí projít kontrolou judogi před každým zápasem, přičemž se hlásí s předstihem několika zápasů.

Judogi musí být suché, bez skvrn a bez známek opotřebení, zejména na límci a klopě. Kontroluje se razítko z předkontroly pod zvláštním světlem, schvalovací štítek pod ultrafialovou lampou, logo dodavatele, zádové číslo, národní znak, reklamy a hlavně rozměry: svislá vzdálenost deset centimetrů od hrudní kosti, pětadvacet centimetrů v místě křížení klop, délka kabátu zakrývající hýždě, vnitřní vůle mezi paží a rukávem měřená zvláštním měřidlem a délka rukávů, které musí zcela zakrýt zápěstní kost.

Chrániče nesmí obsahovat sebemenší kovový nebo tuhý prvek. Legíny jsou pod judogi zakázané, dlouhé vlasy musí být sepnuté a šperky i piercing se musí odložit. Neprojde-li judogi kontrolou, závodník si obleče náhradní a pro ten zápas nesmí mít trenéra v křesle.

Zranění: rozptyl je sám nálezem

Systematický přehled 25 studií uvádí, že podíl zranění na turnajích se pohyboval od 2,5 do 72,5 procenta u zranění vyžadujících lékařské vyšetření a od 1,1 do 4,1 procenta u zranění s absencí. Přepočteno na tisíc expozic to bylo 10,9 až 115, respektive 4,2 až 60.

Takový rozptyl znamená, že se studie výrazně liší v tom, co ještě za zranění považují, takže vytáhnout jedno číslo a prohlásit ho za výskyt zranění v judu by bylo zavádějící. Doložitelné je naopak rozložení: nejčastěji hlášenou lokalizací byla hlava, pak ruka, koleno, loket a rameno, a nejčastějšími typy byly distorze, následované kontuzemi, tržnými ranami kůže, natažením a zlomeninami.

Pásky a česká soutěžní struktura

Technické stupně mají dvě části, žákovské kyu a mistrovské dan, a v Česku je upravují dva různé dokumenty. Zkušební řád rozděluje kyu do deseti úrovní barevně rozlišených pásů, od bílého přes bílo-žlutý, žlutý, žluto-oranžový, oranžový a další až po modrý a hnědý, a zkoušky lze skládat od šesti let.

Soutěžní řád má jeden detail, který kluby často přehlížejí: soutěží je utkání, u kterého se vybírá poplatek, zveřejňují se výsledky nebo ho rozhodují rozhodčí. Stačí splnit jednu z těch tří podmínek a platí pro něj svazová pravidla.

Soutěže se dělí na mistrovské, nemistrovské a soutěže kata. Mistrovské se pořádají o prvenství v rámci republiky i nižších regionálních stupňů a podřizují se jim ostatní. Mezi nemistrovskými jsou kvalifikační soutěže, velké ceny, memoriály, poháry, resortní mistrovství a také samostatná kategorie soutěží v ne-waza, tedy jen na zemi. Počet členů svazu se přitom veřejně doložit nedá, protože ho svaz nepublikuje.

Na vrcholu klubové struktury stojí osmičlenná Extraliga mužů, oficiální žebříček oddílů ale svaz nevede. Kdo je podle dostupných dat nejsilnější, shrnuje přehled nejlepších judistických klubů.

Mistrovské stupně se od února 2026 řídí směrnicí Mezinárodní judistické federace, takže první dan je od patnácti let a po roce na hnědém pásu, ne od osmnácti, jak uváděly starší svazové podmínky. Jak celý systém funguje, popisuje text o pásech v judu.

Deset věcí, které se o pravidlech juda obvykle neuvádějí

1. Trest se nikdy nepočítá jako skóre. Zápas na tresty rozhodnout nejde.
2. Yuko bylo osm let zrušené. A pak se vrátilo jako třetí úroveň skóre.
3. Dobrovolný most je ippon. Kvůli ochraně krční páteře.
4. Yuko se nesčítají do waza-ari. Na rozdíl od waza-ari do ipponu.
5. Tři shido u obou znamenají dvě druhá místa. Ve finále se zlato neudělí.
6. Úchop pod pásem není zakázaný celý. Povolený je po horní okraj vnitřní strany stehna.
7. Trenér nesmí požádat o videopomoc. Jen o pozdější zhlédnutí, a česká výzva je vlastní úprava.
8. Na oficiálním vážení dospělých není žádná tolerance. Pět procent platí jen u náhodného vážení v den soutěže.
9. Kadeti mají tři zákazy navíc. Hlava k hodu, hlava k obraně a obrácená seoi-nage.
10. Vadné judogi znamená zápas bez trenéra. Vedle nutnosti převléct se.

Časté otázky

Jak dlouho trvá zápas v judu?

Čtyři minuty čistého času, shodně u seniorů, juniorů i kadetů, u jednotlivců i ve smíšených týmech. Každý závodník má nárok na deset minut odpočinku mezi zápasy.

Jaká jsou hodnocení a jak se sčítají?

Ippon, waza-ari a yuko. Dvě waza-ari dělají ippon, yuko se ale do waza-ari nesčítají. Yuko se pouze počítají vedle sebe.

Jak dlouho se musí držet, aby to bylo skóre?

Pět až devět sekund dává yuko, deset až devatenáct waza-ari a dvacet sekund ippon. Ve zlatém skóre stačí pět sekund, protože jakékoli skóre zápas ukončuje.

Kolik shido znamená prohru?

Dvě jsou varování, třetí znamená diskvalifikaci a výhru soupeře na ippon. Za nebezpečné techniky smí závodník v soutěži pokračovat, za jednání proti duchu juda nikoli.

Smí se chytat za nohu?

Úchop pod pásem je povolený po horní okraj vnitřní strany stehna. Zaháknutí nohy rukou, chytání nohy, úchop kalhot a dotyk nohy pod touhle linií jsou zakázané a trestají se shido.

Jaká je tolerance při vážení?

Na oficiálním vážení den před soutěží u juniorů a dospělých žádná, u kadetů 200 gramů jako náhrada za spodní prádlo. Na náhodném vážení v den soutěže je tolerance pět procent a vyřazuje i podvážení.

Proč je dobrovolný most ippon?

Kvůli bezpečnosti. Pravidla to uvádějí přímo: hodnocení dobrovolného mostu jako ipponu má zabránit tomu, aby se závodníci snažili z techniky uniknout a ohrožovali si přitom krční páteř.

Kdo může vyžádat videopomoc?

Jen rozhodčí, vedoucí rozhodčí a supervizor. Trenér smí požádat pouze o dodatečné zhlédnutí technické situace svého závodníka, a to o přestávce nebo po finálovém bloku.

Mohlo by vás zajímat

• Všechno o bojových sportech na jednom místě shrnuje rozcestník bojových sportů.
• Jak přesně umí být napsaná pravidla individuálního sportu, ukazuje text o pravidlech plavání.
• Přehled dalších pravidlových výkladů nabízí článek o pravidlech golfu.
• Pravidla dalších sportů shrnuje přehled pravidel sportů.
• Kdo z Česka v judu uspěl na olympiádě a na mistrovstvích Evropy, shrnuje přehled nejúspěšnějších českých judistů.
• Jak vypadá kariéra olympijského vítěze ve dvou různých vahách, popisuje profil Lukáše Krpálka.

Zdroje

Text má informativní charakter a shrnuje soutěžní a organizační pravidla Mezinárodní judistické federace v podobě platné pro probíhající olympijský cyklus.

• Sportovní a organizační pravidla, Mezinárodní judistická federace (ijf.org)
• Přehled změn pravidel pro nový cyklus, Mezinárodní judistická federace (ijf.org)
• Zkušební řád pro technické stupně kyu, Český svaz juda (czechjudo.org)
• Přehledová studie o rychlé redukci hmotnosti v judu, Physical Activity and Nutrition 2024 (e-pan.org)
• Systematický přehled zranění na judistických turnajích, Translational Sports Medicine 2023 (pmc.ncbi.nlm.nih.gov)