Jak je to ve skutečnosti s loupáním kloubů?
Lupání prsty artrózu nezpůsobuje. Studie, která u 215 lidí ve věku od padesáti do devětaosmdesáti let porovnala rentgeny rukou, nenašla mezi těmi, kdo si prsty lupou, a těmi, kdo ne, žádný rozdíl ve výskytu artrózy. Zajímavější je ale to, co se ví o vrzání v koleni, protože tam už souvislost se strukturálním nálezem existuje, jen ne taková, jak si lidé myslí.
Ve zkratce
- Zvuk při lupnutí prstu vzniká podle zobrazení v reálném čase při vzniku plynové dutiny.
- Výskyt artrózy ruky byl u lidí, kteří si lupají prsty, a u ostatních podobný.
- Nepotvrdil se ani otok kloubů ani slabší stisk ruky.
- Vrzání v koleni má v obecné populaci asi čtyřicetiprocentní výskyt.
- Krepitace v koleni souvisí s rentgenovým nálezem, ale nesouvisí s bolestí a funkcí.
- U bolesti kolem čéšky souvisí vrzání spíš se stavem stehenního svalu než chrupavky.
Co při lupnutí vlastně slyšíte
Vysvětlení se za posledních deset let posunulo, a to dvěma protichůdnými směry.
Zobrazení v reálném čase sledovalo prsty tažené magnetickou rezonancí a zachytilo, že v okamžiku zvuku vzniká v kloubní dutině plynová dutina, která je po lupnutí dál viditelná. Autoři to popisují jako děj, kdy se kloubní plochy brání oddělení až do kritického bodu, ve kterém se rychle oddělí. Je to první průkaz takového procesu v lidském kloubu za života.
Matematický model naopak ukazuje, že akustický podpis dynamiky bubliny odpovídá naměřeným zvukům co do velikosti i převládající frekvence, což mluví pro kolaps bubliny, ne pro vznik dutiny.
Ten rozpor není uzavřený. Pro praxi ale platí jedno: v obou vysvětleních jde o děj v plynové fázi kloubní tekutiny, ne o tření kostí o sebe. To je hlavní důvod, proč lupání samo o sobě není známkou opotřebení.
Lupání prsty a artróza
Tohle je jedna z mála zdravotních otázek, kde se dá odpovědět poměrně jasně.
Retrospektivní studie u 215 osob ve věku padesát až devětaosmdesát let s rentgenem rukou zjistila, že výskyt artrózy v kterémkoli kloubu byl podobný u lidí, kteří si prsty lupou, i u těch, kdo si je nelupou. Nenašla se ani souvislost s tím, jak dlouho, jak často nebo kolik celkem si člověk za život lupl.
Přehled klinické anatomie lupání prsty dochází ke stejnému závěru: dostupné observační studie souvislost s artrózou prokázat nedokázaly.
Ani další obavy neobstály. Prospektivní studie 400 kloubů u čtyřiceti osob s vyšetřením a ultrazvukem nenašla rozdíl v dotazníkovém skóre funkce ruky ani v síle stisku a otok nebyl pozorován u nikoho.
Šedesátiletý sebeexperiment
K tématu patří i historka, která je zároveň doložená publikací. Americký lékař si víc než šedesát let denně lupal prsty jen na levé ruce a pravou nechával nedotčenou, aby zjistil, jestli se rozdíl projeví. Svá pozorování publikoval formou dopisu v odborném časopise a v roce 2009 za ně dostal parodickou Ig Nobelovu cenu. Podle jeho vlastního vyjádření šlo o to ukázat, že lupání artrózu nezpůsobuje.
Je to jeden člověk a jedno pozorování, takže to samo o sobě nic nedokazuje. Zapadá to ale do zbytku literatury.
Vrzání v koleni je jiná věc
U kolena se situace mění, protože tam už souvislost s nálezem existuje.
Systematický přehled a metaanalýza uvádí souhrnný výskyt krepitace v koleni 41 procent v obecné populaci, 81 procent u lidí s artrózou a mezi 35 a 61 procenty u jiných pohybových potíží. Vrzající koleno je tedy zcela běžný nález i u zdravých lidí.
Tentýž přehled ale uvádí, že krepitace byla spojená s víc než trojnásobnými šancemi na rentgenovou diagnózu artrózy. Souvislost není příčina. Vrzání může být důsledek změn v kloubu, ne jejich původce, a přehled sám tuhle možnost nechává otevřenou.
Co vrzání u bolavého kolena znamená
U bolesti kolem čéšky, tedy u kolena běžce, je obraz nejlépe popsaný.
Průřezová studie 165 žen s touto bolestí a 158 kontrol bez bolesti zjistila, že ženy s vrzáním měly výrazně vyšší šanci patřit do skupiny s bolestí. Krepitace ale nesouvisela se sebehodnocenou funkcí, s úrovní pohybové aktivity ani s bolestí při dřepu a chůzi po schodech.
Jinými slovy: vrzání se u bolavého kolena objevuje častěji, ale neříká nic o tom, jak vážný ten problém je.
Ještě zajímavější je, s čím vrzání souvisí. U šedesáti pacientů s bolestí kolem čéšky souvisela vyšší závažnost krepitace s menší tloušťkou stehenních svalů, zatímco izometrická síla s krepitací nesouvisela vůbec. Podrobněji se tomu věnuje text o bolesti kolem čéšky u běžců.
Kdy vrzání znamená problém a kdy ne
| Situace | Co je doloženo |
|---|---|
| Lupání prsty bez bolesti | Bez souvislosti s artrózou ruky |
| Vrzání v koleni bez bolesti | Běžný nález, asi u čtyř lidí z deseti |
| Vrzání s bolestí kolem čéšky | Častější, ale nesouvisí se závažností |
| Vrzání po operaci kolena | Časté a většinou bezpříznakové |
| Zvuk s otokem nebo blokádou | Důvod k vyšetření |
| Zvuk provázený ostrou bolestí | Důvod k vyšetření |
Po operaci kolena
Vrzání po operaci kolena je časté a většinou nic neznamená. Po totální náhradě kolena bez náhrady čéšky se krepitace objevila zhruba u desetiny pacientů, přičemž většina z nich zůstává bez příznaků.
U běžců po operaci kolena byl výskyt vrzání vyšší než u běžců bez operace, ale krepitace nesouvisela s žádným z jejich přesvědčení o artróze kolena.
A poslední údaj, který stojí za zmínku: systematické posouzení 51 webových stránek o vrzajícím koleni zjistilo, že víc než polovina neobsahovala důvěryhodné informace a většina obsahu nebyla podložená výzkumem. To je samo o sobě dobrý důvod nevěřit prvnímu vysvětlení, na které člověk narazí.
Co s tím dělat
- Bezbolestné zvuky neřešit. Ani u prstů, ani u kolena nejsou známkou poškození.
- Sledovat bolest, otok a blokádu, protože o problému rozhodují ty, ne zvuk.
- U bolesti kolem čéšky posilovat stehno, protože s krepitací souvisí spíš tloušťka svalu.
- Nebát se pohybu kvůli zvukům. Vyhýbání se zátěži situaci nezlepší.
- Nezkoušet si lupání odnaučit ze zdravotních důvodů. Doložený důvod k tomu není.
- Při náhlé změně zvuku po úrazu vyhledat vyšetření, hlavně když se přidá nestabilita.
Jak zátěž na koleno rozložit, když už bolest je, rozebírá text o rozcvičce před během, a systematický postup nabízí průvodce posilováním.
Šest omylů o lupání kloubů
- Lupání prsty způsobuje artrózu. Ve studii s rentgenem rukou se rozdíl nenašel.
- Lupáním si zvětšíte klouby. Otok nebyl pozorován u nikoho ze čtyřiceti sledovaných.
- Oslabí vám to stisk. Rozdíl v síle stisku se neprokázal.
- Vrzající koleno je opotřebené. Krepitaci má asi čtyřicet procent lidí bez potíží.
- Hlasitější vrzání znamená horší koleno. Se závažností potíží nesouvisí.
- Jsou to kosti, které o sebe drhnou. Jde o děj v plynové fázi kloubní tekutiny.
Časté otázky
Způsobuje lupání prsty artrózu?
Podle dostupných dat ne. Retrospektivní studie u 215 osob ve věku padesát až devětaosmdesát let s rentgenem rukou našla podobný výskyt artrózy u lidí, kteří si prsty lupou, i u těch ostatních, a nenašla souvislost s délkou, frekvencí ani celkovým množstvím lupání.
Proč klouby lupou?
Zobrazení magnetickou rezonancí v reálném čase ukázalo, že v okamžiku zvuku vzniká v kloubní dutině plynová dutina, která je po lupnutí dál vidět. Matematický model naopak podporuje kolaps bubliny. Vysvětlení se tedy rozcházejí, ale v obou jde o děj v plynové fázi kloubní tekutiny, ne o tření kostí.
Je vrzání v koleni známkou artrózy?
Samo o sobě ne. Krepitaci v koleni má podle metaanalýzy zhruba čtyřicet procent lidí v obecné populaci. Souvislost s rentgenovým nálezem artrózy sice existuje, ale souvislost není příčina a vrzání může být důsledek změn, ne jejich původce.
Znamená hlasitější vrzání horší koleno?
Neznamená. U žen s bolestí kolem čéšky nesouvisela krepitace se sebehodnocenou funkcí, s úrovní pohybové aktivity ani s bolestí při dřepu a chůzi po schodech. Vyšší závažnost vrzání souvisela spíš s menší tloušťkou stehenních svalů.
Mám kvůli vrzání omezit sport?
Kvůli samotnému zvuku ne. Rozhodují bolest, otok a případná blokáda kloubu, ne hlasitost. U bolesti kolem čéšky má naopak smysl posilovat stehno, protože s krepitací souvisí tloušťka svalu.
Je normální, že koleno vrže po operaci?
Je to časté. Po totální náhradě kolena bez náhrady čéšky se krepitace objevila zhruba u desetiny pacientů a většina z nich zůstává bez příznaků. U běžců po operaci kolena je vrzání častější než u běžců bez operace.
Kdy mám s lupáním jít k lékaři?
Když zvuk provází ostrá bolest, otok, pocit uskočení nebo blokáda kloubu, a zvlášť když se to objeví nově po úrazu. Zvuk sám o sobě, bez těchto příznaků, důvod k vyšetření není.
Mohlo by vás zajímat
- Souvislost bolesti a šlach rozebírá text o Achillově šlaše u běžců.
- Přehled běžeckých potíží nabízí text o nejčastějších běžeckých zraněních.
Text má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani doporučení lékaře. Zdroje: studie zobrazení kloubní kavitace v reálném čase, matematický model zvuku při lupání prstů, retrospektivní studie lupání prsty a artrózy ruky, prospektivní studie kloubů ruky s ultrazvukem, systematický přehled a metaanalýza výskytu krepitace v koleni a průřezové studie krepitace u bolesti kolem čéšky.







