Koulařka Helena Fibingerová: mistryně světa a halový rekord 22,50 m

Helena Fibingerová je bývalá československá koulařka z Hané, první mistryně světa ve vrhu koulí z Helsinek 1983, bronzová medailistka z olympijských her v Montrealu 1976 a osminásobná halová mistryně Evropy. Její halový světový rekord 22,50 metru z Jablonce nad Nisou z února 1977 dosud nikdo nepřekonal. Za reprezentaci závodila přes dvacet let, vytvořila 25 československých rekordů a sedmkrát vyhrála anketu Atlet roku. Po kariéře zůstala u atletiky jako manažerka svazu a podniká v rodinné pekárně v Uherském Ostrohu.

Ve zkratce

• Narodila se 13. července 1949 ve Víceměřicích na Hané.
• Mistryně světa 1983 v Helsinkách výkonem 21,05 metru.
• Bronz na olympijských hrách v Montrealu 1976 výkonem 20,67 metru.
• Osm titulů halové mistryně Evropy v letech 1973 až 1985.
• Halový světový rekord 22,50 metru z 19. února 1977 dosud platí.
• V roce 2025 uvedena do Síně slávy českého sportu a oceněna Cenou Emila Zátopka.

Základní údaje

Z Hané do Vítkovic

Narodila se 13. července 1949 ve Víceměřicích na Hané. S atletikou začala v roce 1964 ve Spartaku Uherské Hradiště pod vedením trenéra Přílezského, v letech 1965 až 1967 závodila v Gottwaldově, dnešním Zlíně. Poprvé reprezentovala už v osmnácti letech v Rostocku. Maturovala v roce 1968 a studovala pedagogiku, psychologii a tělesnou výchovu. Ve stejném roce přestoupila do TJ Vítkovice, kde zůstala až do konce kariéry.

Dvacet let v reprezentaci

První seniorský start za Československo absolvovala v mezistátním utkání s Maďarskem v Košicích. Reprezentační dres pak oblékala přes dvacet let, což Český atletický svaz označuje za světový unikát. Během této doby odehrála 42 mezistátních utkání. Mezi prvními starty a vrcholem kariéry leží celé desetiletí postupného zlepšování, kdy se z juniorské reprezentantky stala jednou z nejlepších koulařek světa.

Trenér Jaroslav Šmíd

Ve Vítkovicích ji začal trénovat Jaroslav Šmíd, bývalý československý rekordman ve vrhu koulí a pětinásobný mistr republiky. Pod jeho vedením vytvořila světové rekordy a získala všechny velké medaile. Z trenérského vztahu se stal i životní: v květnu 1977 se vzali. Šmíd zemřel 26. července 2021 ve věku 87 let. Kromě manželky vedl i diskaře Josefa Šilhavého a řadu dalších vrhačů.

Rekordy a světová špička

Postupně se stala první československou koulařkou, která překonala hranice 17, 18, 19, 20, 21 i 22 metrů. Celkem vytvořila 25 československých rekordů. V roce 1974 poprvé překonala světový rekord, v dalších letech ho ještě dvakrát vylepšila. Nejdál venku vrhla 20. srpna 1977 v Nitře, 22,32 metru. Venkovní světový rekord jí v roce 1980 o čtyři centimetry přetrhla Ilona Slupianeková z NDR.

Rekord z Jablonce

Halový světový rekord 22,50 metru vytvořila 19. února 1977 v Jablonci nad Nisou. Jde o nejdelší vrh koulí v historii halové atletiky a platí dodnes. Podle České televize zaostávaly nejlepší koulařky v roce 2022 za tímto výkonem zhruba o dva metry. Pravidla halových závodů a jejich odlišnosti od venkovní sezony popisuje článek o halové atletice.

Olympijské hry a bojkot

Na olympijských hrách startovala dvakrát. V Mnichově 1972 skončila sedmá. V Montrealu 1976 získala bronzovou medaili výkonem 20,67 metru, jedinou olympijskou medaili své kariéry. Další šanci jí vzala politika: v roce 1984, kdy byla na vrcholu formy, se Československo připojilo k bojkotu her v Los Angeles. O start tak přišla ve chvíli, kdy by patřila k favoritkám. Historii her shrnuje přehled olympijských her v kostce.

Zlato z Helsinek 1983

Největší úspěch přišel 12. srpna 1983 na prvním mistrovství světa v atletice v Helsinkách. Finále se házelo v dešti na mokrém kruhu a rozhodl až poslední, šestý pokus. Fibingerová v něm poslala kouli na 21,05 metru a porazila dvojici z NDR, druhá byla Helma Knorscheidtová s 20,70 metru a třetí Ilona Slupianeková s 20,56 metru. Další velkou postavou československé atletiky té doby byla Jarmila Kratochvílová.

Titul z Helsinek měl zvláštní váhu, protože šlo o vůbec první mistrovství světa v atletice a Fibingerová se tak stala první mistryní světa ve vrhu koulí. Její výkon zároveň vytvořil první rekord šampionátu v této disciplíně. Vývoj světových šampionátů od roku 1983 popisuje článek o mistrovství světa v atletice.

Evropská mistrovství

Venku bez titulu

Na evropských šampionátech pod širým nebem získala tři medaile, zlatou ale ne. V Římě 1974 byla třetí. Na domácím mistrovství v Praze 1978 skončila druhá výkonem 20,86 metru za Ilonou Slupianekovou. Stříbro vybojovala i v Aténách 1982. Ve Světovém poháru byla třikrát druhá, v letech 1977, 1979 a 1981, a v roce 1985 třetí. Grand Prix IAAF vyhrála v letech 1985 a 1987.

Královna hal

V hale byla v Evropě téměř neporazitelná. Halovou mistryní Evropy se stala osmkrát: v letech 1973, 1974, 1977, 1978, 1980, 1983, 1984 a 1985. K tomu přidala tři stříbra z let 1975, 1981 a 1982. Mezi ženami odehrála nejvíce mezistátních utkání v historii československé atletiky, celkem 42. Doma získala podle Českého olympijského výboru 29 titulů mistryně republiky.

Případ z roku 1985 a doping v ČSSR

Na halovém mistrovství Evropy 1985 v Aténách zvítězila, dopingová kontrola po závodě ale ukázala zvýšené hodnoty testosteronu. Následné vyšetření v Ostravě podle pozdějších popisů odhalilo nezhoubný nádor v břišní dutině, který testosteron produkoval. Lékaři ho odstranili a hodnoty se vrátily do normy. Případ byl uzavřen se závěrem, že nejde o doping, a titul jí zůstal. Užívání dopingu Fibingerová vždy odmítala.

Co ukázaly dokumenty

Po roce 1989 vyšly najevo dokumenty o státem řízeném dopingu v Československu. Podle České televize doporučovala interní zpráva už před olympiádou v Montrealu podávat vybraným sportovcům anabolika a v roce 1985 vznikl Ústav národního zdraví pro vrcholový sport. Takzvaný program specializované péče zahrnoval deset odvětví včetně atletiky. Zveřejněné dokumenty ale podle stejného zdroje na Fibingerovou přímo neodkazují. Jak funguje dnešní antidopingový systém, vysvětluje článek o dopingu a zakázaných látkách.

Život po kariéře

Aktivní kariéru ukončila v roce 1988, po zhruba dvaceti letech ve vrhačském kruhu. Od devadesátých let shání peníze pro atletiku jako prokuristka marketingové agentury Česká atletika a spolupracuje s Českým atletickým svazem. Působila také v Radě České televize, kde zastávala funkci místopředsedkyně. Před halovým mistrovstvím Evropy 2015 v Praze vedla projekt jeho ambasadorů. Žije v Uherském Ostrohu, kde spoluvlastní rodinnou pekárnu s obchodem.

Pohled na dnešní koulařky

K tomu, proč její rekord tak dlouho odolává, se vyjadřuje otevřeně. V rozhovoru pro Českou televizi v roce 2022 řekla, že dnešní koulařky podle ní trénují málo a špatně a nejsou ochotné kvůli výkonu obětovat ani vzhled. Člověk se podle ní musí vrhu koulí hodně věnovat. Základy disciplíny i ostatních vrhů shrnuje článek o atletických hodech a vrzích.

Ocenění a síně slávy

Anketu Atlet roku vyhrála sedmkrát, stejně jako oštěpař Jan Železný. Státní vyznamenání dostala třikrát, v letech 1976, 1983 a 2015, naposledy medaili Za zásluhy od prezidenta republiky. Evropská atletická asociace jí udělila ocenění European Athletics Women Leadership Award a později i Member Federation Award. V prosinci 2025 oznámil Klub sportovních novinářů, že bude spolu s Imrichem Bugárem uvedena do Síně slávy českého sportu a obdrží Cenu Emila Zátopka.

V červnu 2026, v předvečer Zlaté tretry, se spolu s Janem Železným stala prvním členem nově založené Síně slávy tohoto ostravského mítinku. Při uvedení připomněla, že v Ostravě žila a Zlatá tretra pro ni vždy patřila k nejoblíbenějším závodům. Další legendy české atletiky i ostatních sportů najdete v rozcestníku sportovců.

Pět věcí, které se o Heleně Fibingerové pletou

1. Mistryní Evropy pod širým nebem nebyla. Venku má z ME bronz 1974 a stříbra 1978 a 1982, osm titulů získala v hale.
2. Rekord 22,50 metru není venkovní. Je halový, venku měla nejlépe 22,32 metru a tento rekord jí padl v roce 1980.
3. Olympijské zlato nemá. Zlato z Helsinek 1983 je z mistrovství světa, na olympijských hrách získala bronz v Montrealu 1976.
4. Olympiádu 1984 nevynechala kvůli zranění. Přišla o ni kvůli bojkotu her v Los Angeles.
5. Případ z roku 1985 neskončil trestem. Zvýšený testosteron byl přičten nezhoubnému nádoru a titul jí zůstal.

Časté otázky

Kdy vytvořila Helena Fibingerová halový světový rekord?

19. února 1977 v Jablonci nad Nisou výkonem 22,50 metru, který dosud platí.

Kolik měří světový rekord Heleny Fibingerové?

Halový světový rekord měří 22,50 metru, venku měla osobní rekord 22,32 metru.

Kdy se Helena Fibingerová stala mistryní světa?

12. srpna 1983 v Helsinkách výkonem 21,05 metru v posledním pokusu.

Jakou olympijskou medaili Helena Fibingerová získala?

Bronz na olympijských hrách v Montrealu 1976 výkonem 20,67 metru.

Kolikrát byla Helena Fibingerová halovou mistryní Evropy?

Osmkrát, v letech 1973 až 1985.

Kdo byl trenérem Heleny Fibingerové?

Jaroslav Šmíd z TJ Vítkovice, se kterým se v roce 1977 vzala.

Kde dnes Helena Fibingerová žije?

V Uherském Ostrohu, kde spoluvlastní rodinnou pekárnu.

Mohlo by vás zajímat

• Všechno o atletice na jednom místě shrnuje rozcestník atletiky.
• Jak se v atletice měří a uznávají pokusy, vysvětluje článek o pravidlech atletiky.
• Další světovou rekordmanku té doby představuje profil Jarmily Kratochvílové.

Zdroje

• Medailon Heleny Fibingerové, Český atletický svaz (atletika.cz)
• Profil olympioničky, Český olympijský výbor (olympijskytym.cz)
• Olympijské starty, Olympedia (olympedia.org)
• Cena Emila Zátopka, Český atletický svaz (atletika.cz)
• Státem řízený doping v ČSSR, Česká televize (ceskatelevize.cz)