Terapeutická výjimka: velká část žádostí v Česku je zbytečná

Většina žádostí o terapeutickou výjimku, které Antidopingovému výboru ČR přijdou, je zbytečná. Sportovci žádají o povolení k lékům, které povolení nepotřebují, typicky k inhalačnímu salbutamolu nebo k inhalačním glukokortikoidům. Ve stejnou chvíli platí obrácená past: kdo si myslí, že ho jeho výjimka chrání všude, se na mezinárodní soutěži může dostat do situace, kdy pro ni jeho papír neplatí.

Ve zkratce

• Výjimka se uděluje na konkrétní látku, diagnózu a dávkovací režim, ne na sportovce.
• Čtyři podmínky musí být splněné všechny a dokládá je sportovec, na základě převahy pravděpodobností.
• U látek zakázaných jen při soutěži se žádá nejméně třicet dnů před nejbližším startem.
• Zpětně lze žádat v pěti vyjmenovaných situacích, a splnění jedné z nich nic nezaručuje.
• Výjimka od národní organizace platí na národní úrovni po celém světě, na mezinárodní neplatí, dokud ji federace neuzná.
• Každá výjimka má pevnou dobu platnosti a zaniká sama, automatické prodloužení neexistuje.
• Inhalační beta-2 agonisté mají čtyři pojmenované výjimky ze zákazu, terbutalin mezi nimi není.
• Znění standardu z roku 2023 nahradí od 1. ledna 2027 nová verze, která podmínky přeskládá.

Co terapeutická výjimka vlastně je

Mezinárodní standard pro terapeutické výjimky popisuje její účel jednou dlouhou větou: umožňuje, aby zakázaná látka byla ve vzorku sportovce a aby ji sportovec z léčebných důvodů užil, držel nebo mu byla podána. Zákaz samotný tím nezaniká. Zaniká jen pro jednoho konkrétního člověka, jednu konkrétní látku, jednu diagnózu a jeden režim podávání.

Z toho plyne první praktický důsledek, který se v debatě pravidelně ztrácí. Výjimka není osvědčení o nemoci a není ani vlastnost sportovce. Je to rozhodnutí o léčbě. Když se léčba zásadně změní, rozhodnutí ji přestane popisovat, a tím ho přestane krýt.

Druhý důsledek je časový. Standard z ledna 2023 je znění, které platí dnes. Výkonný výbor Světové antidopingové agentury ale 5. prosince 2025 schválil další verzi s účinností od 1. ledna 2027, takže kdo dnes cituje „podmínku b)“, musí říct, ze kterého znění. Co se mění a co ne, je dál v textu.

Čím se výjimka plete s kontrolou léku

Jsou to dvě různé věci a pletou se skoro vždycky. Kontrola, jestli je konkrétní přípravek zakázaný, se dělá v databázi léků, na kterou odkazuje i Antidopingový výbor ČR. Odpověď z ní zní ano, nebo ne, a žádná komise se jí nezabývá. Žádost o výjimku je proti tomu řízení: vyplněný formulář, lékařská dokumentace, posouzení komisí a rozhodnutí zapsané do databáze ADAMS. Kdo si popletl první krok, zbytečně rozjede druhý.

Čtyři podmínky, a proč na nich žádosti padají

Standard je v tomhle bodě úsporný. Výjimku lze udělit, pokud sportovec doloží, a to na základě převahy pravděpodobností, že jsou splněné všechny čtyři podmínky. Nejde tedy o důkaz nade vši pochybnost, ale důkazní břemeno je na sportovci, ne na komisi.

• Zakázaná látka nebo metoda je potřebná k léčbě diagnostikovaného zdravotního stavu, doloženého klinickými nálezy.
• Léčebné užití podle převahy pravděpodobností nepřinese žádné zvýšení výkonu nad to, co se dá čekat od návratu sportovce do jeho normálního zdravotního stavu.
• Látka nebo metoda je pro daný stav indikovanou léčbou a neexistuje rozumná povolená alternativa.
• Potřeba užívat ji není, ani částečně, důsledkem předchozího užití něčeho, co bylo v té době zakázané a výjimku na to sportovec neměl.

Nejzajímavější věci jsou ale ve vysvětlujících komentářích, které se z článků obvykle vytrácejí. U druhé podmínky standard říká, že normální zdravotní stav se určuje individuálně a je to stav, jaký by sportovec měl, kdyby neměl právě tu nemoc, kvůli které žádá. Neporovnává se tedy s průměrem populace ani se soupeři.

U třetí podmínky stojí věta, která vyvrací rozšířené přesvědčení: není vždycky nutné nejdřív vyzkoušet a nechat selhat povolené alternativy. Lékař ale musí vysvětlit, proč je zvolená léčba nejvhodnější, a standard výslovně připouští, že argumentem může být i místní léčebná praxe nebo dostupnost léku.

A ještě jedna věc, která se plete s odbornou oponenturou. Obecný komentář k podmínkám říká, že se při udělení výjimky posuzují výhradně ty čtyři podmínky. Komise neřeší, jestli je léčba klinicky nejvhodnější, jestli je nejbezpečnější ani jestli je v dané zemi legální.

Kdo žádá a komu

Odpověď se odvíjí od úrovně, na které sportovec soutěží, a je tu jedno překvapení: neexistuje jeden univerzální seznam sportovců, kteří žádají u mezinárodní federace. Standard místo toho ukládá každé federaci a každému organizátorovi významné akce zveřejnit na webu, kdo pod ní o výjimku žádá a kdy, jaká rozhodnutí jiných organizací uznává automaticky a jaká je jí nutné předložit k uznání. Sportovec si to musí najít u své federace.

U národní úrovně je pravidlo jednodušší, než se čeká. Výjimka udělená národní antidopingovou organizací platí na národní úrovni celosvětově a jiné národní organizace ji nemusí formálně uznávat. Český sportovec s výjimkou od Antidopingového výboru ČR, kterého při tréninku v zahraničí otestuje místní národní organizace, je krytý.

A nejčastější nedorozumění vůbec: rekreační sportovec, který není ani mezinárodní, ani národní úrovně, o výjimku předem žádat nemusí. Pokud se ho někdo rozhodne otestovat a on zakázanou látku užívá z léčebných důvodů, antidopingová organizace mu musí umožnit podat žádost zpětně. Standard k tomu ale důrazně doporučuje mít lékařskou dokumentaci připravenou dopředu, aby se ta zpětná žádost dala vůbec doložit.

Registr pro testování o tom nerozhoduje

Povinnost žádat o výjimku není navázaná na zápis v registrovaném souboru pro testování. Ten je institutem jiného standardu, totiž toho o testování a šetření. Rozhodující je zařazení do kategorie sportovce mezinárodní nebo národní úrovně podle pravidel federace a národní organizace.

Zvlášť se řeší situace, kdy národní organizace kvůli prioritizaci sportů dopředné žádosti u neprioritních disciplín vůbec neposuzuje. Smí to udělat, ale pak musí každému takovému sportovci, u kterého později odebere vzorek, umožnit zpětnou žádost, a tuhle politiku má zveřejnit na webu.

Předem, nebo zpětně

Obecně platí, že výjimku je nutné mít, ne o ni jen požádat. Standard k tomu říká, že sportovec má žádat co nejdřív, a u látek zakázaných jen při soutěži nejméně třicet dnů před nejbližší soutěží. Totéž uvádí i český Antidoping.

Zpětná žádost je možná v pěti vyjmenovaných situacích: neodkladná nebo akutní léčba; nedostatek času, příležitosti nebo jiné výjimečné okolnosti; prioritizace sportů ze strany národní organizace; sportovec, který není mezinárodní ani národní úrovně a byl otestován; a užití látky zakázané jen při soutěži mimo soutěž z léčebných důvodů.

Ta poslední situace stojí za rozvedení, protože řeší reálné riziko. Kdo mimo soutěž legálně užil látku zakázanou jen v soutěži, může ji mít v těle ještě ve dni startu. Zpětná cesta tu existuje právě proto, aby se antidopingové organizace nemusely zabývat tisíci dopřednými žádostmi, které nakonec nikdo nepotřebuje.

Zásadní věta, která se v popularizaci ztrácí, je ale jiná: splnění jedné z pěti výjimek neznamená, že výjimka bude udělená. Znamená jen, že žádost smí být vůbec posouzena podle čtyř podmínek.

Šestá cesta, o které se skoro nemluví

Vedle těch pěti situací stojí samostatný mechanismus zpětného schválení. Za výjimečných okolností lze výjimku udělit, pokud by s ohledem na účel antidopingového kodexu bylo její neudělení zjevně nespravedlivé. U sportovců mezinárodní a národní úrovně jen s předchozím souhlasem Světové antidopingové agentury, u ostatních bez něj, s tím, že agentura si takové rozhodnutí může kdykoli vyžádat k přezkumu.

Komentář k té úpravě obsahuje nejsilnější praktický argument celého tématu. Zpětné schválení touhle cestou lze udělit i tehdy, když čtyři podmínky splněné nejsou, a mezi okolnostmi, které se posuzují, je i to, jestli sportovec lék uvedl do formuláře při dopingové kontrole a jestli mu výjimka nedávno nevypršela. Vyplnit léky do formuláře tedy není formalita, může to být jediná záchrana. Proti rozhodnutí v téhle věci se přitom nelze odvolat ani ho použít jako obranu v řízení o porušení pravidel.

Platnost, obnova a změna dávky

Každá výjimka má stanovenou dobu platnosti a po jejím uplynutí zaniká automaticky. Pokud má léčba pokračovat, sportovec podává žádost o novou výjimku, a to s dostatečným předstihem, aby komise stihla rozhodnout. Není to prodloužení, je to nová žádost, se vším, co k ní patří. Maximální doba platnosti je deset let a vychází z pravidel pro uchovávání osobních údajů, ne z medicíny.

Změna léčby má vlastní pravidlo, a je to nejpodceňovanější část celého systému. Když sportovec potřebuje zásadně jinou dávku, frekvenci, cestu podání nebo délku podávání, než je ve výjimce napsaná, musí se ozvat a organizace rozhodne, jestli je potřeba nová žádost. Pokud se užití s podmínkami výjimky nesejde, existence výjimky nezabrání nálezu porušení antidopingových pravidel. U některých diagnóz, například u inzulinem léčeného diabetu, standard kolísání dávek připouští, ale musí být ve výjimce počítáno dopředu.

Mírnější je pravidlo pro nález krátce po skončení platnosti. Organizace, která nález prvotně přezkoumává, musí posoudit, jestli neodpovídá užití ještě v době, kdy výjimka platila. Pokud ano, porušením pravidel to není.

Doporučené doby platnosti se liší podle diagnózy a vycházejí z pokynů pro lékaře, ne ze samotného standardu:

Tabulka popisuje délku platnosti povolení, ne dávkování ani léčebná doporučení. Pokyny pro lékaře se navíc u jednotlivých diagnóz aktualizují, takže konkrétní doba se od téhle souhrnné podoby může posunout. Léčbu vede lékař.

Astma: kde vzniká nejvíc zbytečných žádostí

Beta-2 agonisté jsou jako třída zakázaní pořád, v soutěži i mimo ni. Ze zákazu jsou ale vyňaté čtyři látky, a to jen v inhalační formě a do denních maxim, která seznam přesně pojmenovává: salbutamol, formoterol, salmeterol a vilanterol. Inhalační glukokortikoidy zakázané nejsou vůbec. Kdo se v těchhle mantinelech léčí, výjimku nepotřebuje, a přesně na tom se v Česku plýtvá kapacitou komise.

Past je ale hned vedle. Terbutalin, který se v některých zemích běžně předepisuje, mezi čtyřmi vyňatými látkami není, a stejně tak indakaterol, olodaterol, prokaterol, reproterol, fenoterol nebo tulobuterol. Pokyny pro lékaře na tenhle rozpor upozorňují samy a dodávají k tomu, že zdraví sportovce je prvořadé a odvádět ho od dlouhodobě fungující léčby často není rozumné. Odpověď na to je výjimka, ne změna léku.

Druhá past je v prahových hodnotách. Salbutamol nad 1000 nanogramů na mililitr moči a formoterol nad 40 nanogramů na mililitr se považují za nález neodpovídající léčebnému užití, a tedy za pozitivní nález. Vyvrátit ho lze jen kontrolovanou farmakokinetickou studií, což je pro sportovce nákladná a náročná cesta. Povolený lék tedy pozitivní nález nevylučuje. Podrobněji o tom, jak se zátěžové astma projevuje a proč příznaky přicházejí často až po doběhnutí, píšeme v textu o astmatu při zátěži.

Třetí věc se týká kombinací. Pokud se formoterol nebo salbutamol najdou ve vzorku spolu s diuretikem nebo maskovacím prostředkem, je to pozitivní nález, pokud sportovec nemá výjimku i na tu látku samotnou, nejen na diuretikum. Dvě látky tedy mohou znamenat dvě výjimky.

Glukokortikoidy a změna, kterou spousta lidí prošvihla

Od 1. ledna 2022 jsou při soutěži zakázané všechny glukokortikoidy podané injekčně, ústy nebo do rekta, a u injekčního podání je výslovně vyjmenované i podání do kloubu, k šlaše, do šlachy, epidurálně nebo podkožně. Rozšířený názor, že injekce do kloubu není systémová, a tedy je v pořádku, je tím vyvrácený.

Konkrétní ochranné lhůty, tedy za jak dlouho po podání je start bez rizika, jsou v samostatném dokumentu agentury a aktualizují se. Princip je stálý: rozhoduje cesta podání a odstup od soutěže, a odpověď na konkrétní přípravek patří lékaři, ne odhadu. Souvislost se seznamem zakázaných látek a s tím, jak se na něj látka vůbec dostane, rozebírá text o dopingu a zakázaných látkách.

Kolik výjimek se udělí a proč nejde říct, kolik se jich zamítne

Světová antidopingová agentura zveřejňuje počty nově schválených výjimek zapsaných do systému ADAMS. Řada roste plynule: 3 253 v roce 2022, 3 744 v roce 2023, 3 975 v roce 2024 a 4 254 v roce 2025. Většinu z nich zapisují národní antidopingové organizace, v roce 2025 to bylo 79 procent, mezinárodní federace 18 procent.

Podle kategorií látek se pořadí v čase změnilo. V roce 2023 byly nejčastější glukokortikoidy, 32 procent všech schválených výjimek, v letech 2024 a 2025 už stimulancia, 32 a pak 38 procent. Uvádět tahle čísla bez roku nemá smysl.

Co z těch dat naopak nejde odvodit, je podíl zamítnutých žádostí. Agentura zveřejňuje jen počty schválených výjimek, ne počty podaných žádostí, takže jakékoli procento zamítnutí odvozené z téhle řady je výmysl. Doložitelné je jen to, kolik případů si agentura sama vzala k přezkumu: v roce 2025 třináct přezkumů a ve třinácti případech rozhodnutí zrušila nebo výjimku neudělila, v roce 2024 patnáct přezkumů a třináct takových výsledků, v roce 2023 deset přezkumů a sedm neudělených výjimek.

Do kontextu patří i rozsah. Čtyři tisíce nových výjimek ročně stojí proti stovkám tisíc analyzovaných vzorků. Studie pracovníků agentury publikovaná v British Journal of Sports Medicine navíc spočítala, že mezi 28 583 účastníky čtyř olympijských her mělo výjimku 0,90 procenta sportovců a mezi 9 852 účastníky čtyř paralympijských her 2,76 procenta. Že jde o práci hodnotící vlastní systém, je nutné dodat, ale ta čísla jsou konkrétní a ověřitelná.

Česká úroveň: co dělá Antidopingový výbor ČR

Žádosti u nás vyřizuje Komise pro terapeutické výjimky Antidopingového výboru ČR, tedy odborný orgán ustanovený podle kodexu a mezinárodního standardu. Ke dni rešerše má pět členů, což odpovídá požadavku standardu na nejméně tři lékaře se zkušeností v péči o sportovce.

Rozsah platnosti české výjimky je na webu výboru napsaný bez obalu: platí pouze pro soutěžní a mimosoutěžní testování na národní úrovni. Kdo je nebo se stane sportovcem mezinárodní úrovně nebo startuje na významné akci, potřebuje, aby jeho výjimku uznala příslušná mezinárodní federace nebo organizátor akce. Zjistit, jestli ji federace uznává automaticky, je odpovědnost sportovce.

O tom, kdo je u nás sportovec národní úrovně, přitom nerozhoduje seznam sportů, ale směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu v ČR. Kdo si není jistý, má se podle webu obrátit na výbor a nechat si svou soutěžní úroveň určit.

Nejcennější česká věta je ale ve výroční zprávě za rok 2022. Výboru přišlo 40 žádostí a komise schválila 21 z nich, přičemž zbylé byly buď přesměrované na mezinárodní federace, nebo sportovcům bylo vysvětleno, že daný lék či úroveň soutěžení výjimku nevyžadují. Rozdíl devatenácti tedy nejsou zamítnutí. Nejvíc výjimek se udělilo na inzulin a nejčastější zbytečné žádosti se týkaly právě inhalačních beta-2 agonistů a inhalačních glukokortikoidů. Ze stejné zprávy pochází i jeden doložený případ, kdy zpětně uznaná výjimka uzavřela pozitivní nález na salbutamol v atletice. Novější česká čísla se na webu výboru dohledat nepodařilo, takže roky 2023 až 2025 je nutné považovat za nedostupné.

Na co má pozor dát diabetik

Inzulin patří mezi látky, na které se v Česku výjimka uděluje nejčastěji, a je zároveň příkladem diagnózy, u které se dávka mění pořád. Standard proto u takových stavů předpokládá, že se kolísání zohlední už při udělení. Jak se glykémie během zátěže chová a proč vytrvalostní hodina a sprinty působí opačně, rozebírá samostatný text o sportu s cukrovkou.

Co se změní od roku 2027

Nové znění standardu, schválené 5. prosince 2025 a účinné od 1. ledna 2027, podmínky nezruší, ale přeskládá. Diagnóza se osamostatní jako první podmínka, indikovaná léčba bez rozumné povolené alternativy se posune na druhé místo a podmínka o nezvýšení výkonu na třetí. Čtvrtá zůstává stejná. Mění se i slovník: dnešní „conditions“ se v nové verzi označují jako „criteria“, česky se ale v obou případech mluví o podmínkách.

Věcný posun je jen v komentářích. Odůvodnění volby léčby se nově opírá o faktory jako postupy založené na důkazech nebo profil nežádoucích účinků a formulace o vyzkoušení alternativ se zmírňuje z „není vždycky nutné“ na „nemusí být nutné“. Pro sportovce, který dnes výjimku má nebo o ni žádá, se tím nic nepřevrací. Pro každého, kdo cituje čísla podmínek, se ale od ledna 2027 změní adresa.

Na seznamu zakázaných látek nikotin není, sledovaný ale je. Co je o jeho vlivu na výkon doložené, shrnuje text o sáčcích s nikotinem.

Osm omylů o terapeutických výjimkách

1. Výjimka je povolení dopovat. Uděluje se jen tehdy, když léčba podle převahy pravděpodobností nepřinese žádné zvýšení výkonu nad návrat do normálního zdravotního stavu.
2. Kdo má astma, potřebuje výjimku. Čtyři inhalační beta-2 agonisté do denních maxim a inhalační glukokortikoidy výjimku nevyžadují.
3. Všechny inhalační beta-2 agonisty jsou povolené. Vyňaté jsou čtyři, terbutalin mezi nimi není.
4. Povolený lék vylučuje pozitivní nález. Salbutamol nad 1000 a formoterol nad 40 nanogramů na mililitr moči jsou nález, který se vyvrací jen farmakokinetickou studií.
5. Injekce glukokortikoidu do kloubu není systémová, a je tedy v pořádku. Od roku 2022 je při soutěži zakázané i podání do kloubu.
6. Výjimka od národní organizace platí všude. Na národní úrovni celosvětově ano, na mezinárodní teprve po uznání federací.
7. Rozhodnutí přijde do 21 dnů od odeslání. Lhůta běží od přijetí úplné žádosti a neúplná se vrací bez posouzení.
8. Delší platnost výjimky je podezřelá a federace ji proto neuzná. Doba platnosti sama důvodem k neuznání není.

Časté otázky

Co je terapeutická výjimka?

Rozhodnutí, které konkrétnímu sportovci umožňuje z léčebných důvodů užívat jinak zakázanou látku nebo metodu. Váže se na diagnózu, látku a dávkovací režim, ne na osobu obecně.

Kdy se o výjimku žádá?

Co nejdřív, a u látek zakázaných jen při soutěži nejméně třicet dnů před nejbližším startem. Výjimku je nutné mít, ne o ni jen požádat.

Potřebuje rekreační sportovec výjimku předem?

Ne. Kdo není mezinárodní ani národní úrovně, žádá zpětně, pokud ho někdo otestuje. Doporučuje se ale mít lékařskou dokumentaci připravenou dopředu.

Potřebuje astmatik výjimku na inhalátor?

U salbutamolu, formoterolu, salmeterolu a vilanterolu v inhalační formě a do denních maxim ze seznamu ne, u inhalačních glukokortikoidů také ne. U terbutalinu a dalších beta-2 agonistů ano.

Platí česká výjimka na mezinárodní soutěži?

Sama o sobě ne. Platí pro testování na národní úrovni celosvětově, ale na mezinárodní úrovni ji musí uznat příslušná federace nebo organizátor akce.

Jak dlouho výjimka platí?

Podle rozhodnutí komise, maximálně deset let. Uplynutím doby zaniká automaticky a o novou je nutné požádat s předstihem, prodloužení neexistuje.

Co když se změní dávka?

Při zásadní změně dávky, frekvence, cesty podání nebo délky podávání se sportovec musí ozvat a organizace rozhodne, jestli je potřeba nová žádost. Užití mimo podmínky výjimky výjimka nekryje.

Proč nejde říct, kolik žádostí se zamítne?

Protože se zveřejňují jen počty schválených výjimek, ne počty podaných žádostí. Jakékoli procento zamítnutí z těch dat je odhad bez opory.

Mohlo by vás zajímat

• Jak se látka vůbec dostane na seznam a co znamená mimosoutěžní zákaz, popisuje přehled kritérií pro zákaz látky.
• Proč se u doplňků stravy nedá spoléhat na etiketu, vysvětluje článek o kolostru a doplňcích stravy.
• Souvislost mezi diagnózou a zátěží u dýchacích potíží rozebírá text o příznacích po doběhnutí.
• Jaké povinnosti má sportovec zařazený do registru pro testování, rozebírá text o tom, jak funguje hlášení míst pobytu.

Zdroje

Text má informativní charakter a nenahrazuje lékařskou ani právní radu. Denní maxima a prahové hodnoty jsou antidopingová pravidla, ne dávkovací doporučení. Ochranné lhůty u glukokortikoidů a konkrétní poplatky se v textu záměrně neuvádějí, protože se aktualizují. České počty výjimek za roky 2023 až 2025 nebyly na webu Antidopingového výboru ČR dohledatelné.

• Mezinárodní standard pro terapeutické výjimky 2023, Světová antidopingová agentura (wada-ama.org)
• Znění standardu účinné od roku 2027, Světová antidopingová agentura (wada-ama.org)
• Seznam zakázaných látek a metod pro rok 2026, Světová antidopingová agentura (wada-ama.org)
• Terapeutické výjimky, Antidopingový výbor ČR (antidoping.cz)
• Výroční zprávy, Antidopingový výbor ČR (antidoping.cz)